Popis projektu
Povídka
Napsáno 1893. Vydáno poprvé ve sv. 24 Sebraných spisů I a ve sv. 7 Sebraných spisů II
Drobná Jiráskova vzpomínka (tři miniaturní obrázky) s něžnou pointou; jako dítě, jako dospívající i jako zralý otec se setkal s rozmarýnkou – rozmilým typem stop ve sněhu, které připomínají rozmarýnku. Dětskýma očima viděl rozmarýnku své nejmilejší kamarádky i skutečnou rozmarýnku na její malé bílé rakvičce, když náhle zemřela; dospělýma, stydlivýma očima viděl rozmarýnku krásné dívky, kterou chtěl oslovit; zralýma očima obdivuje rozmarýnku své malé dcerky.
Ta je ta nejhezčí, uzavírá vzpomínku otec Jirásek.
Rozmilá poesie prózou, jemná a čistá, jako ten čerstvý sníh. Vzácný dárek literatuře od autora tak žárlivě, stydlivě a skromně střehoucího svůj poklad vzpomínek osobních.
(Jan Voborník)
Zde netřeba přidávati slov. Jirásek byl v zralých svých pracích mistrem v tom, nechati vyznít akord, nechati dochvíti se citu.
(Jaromír Borecký)
Rozmilá poezie přetavená do drobné minipovídky. Skvostná miniatura, působící jako pohlazení po duši. Neměla by být zapomenuta a ležet v zaprášených archivech.