1792

První den v roce byl teplý a z temna veškeren světlý.

Dne 8. a 9.ledna sníh s větrem se spustil a padal, až vinšovaně osení zimní přikryl.

V posledních dnech ledna sníh všecken sešel, vody na potoky přibylo i na Labe, též všecka země navlhla, ale vždy ta tříletní suchota ještě proražena a navlažena není.

Okolo Hromnic již pole osýchala, v písčitých zemích lidé orali a jaré pšenice a žita seli. Cesty zlé se udělaly, formani pro obilí když nejeli, každému o několik grošů spadlo…

13. a 14.února mrazivo začalo býti, 15. sníh s větrem se prášil, až zemi přikryl, 16. silný mráz, ostrý a zimavý vítr a první v tu zimu největší zima.

Dne 2., 3., 4., 5., 6., 7.března již po třetí zima tvrdá udeřila, mrazy i do chlívů se dostaly, okna zamrzovala a ti, jenž před tím obilí jarní sili, již se z toho rmoutili.

8.dne dubna byla Veliká noc, do toho času již jarní setby dokonané byly. Okolo 15.dubna stromové velmi hojně kvetli, ale přišly zimy a mrazy a všecko zkazily.

Od 6. až do 16.máje každý den byl mráz a zimy studené, ovocné květy, lny, prosa vycházející pomrzly i také žaludy. Obilí však přece rostlo a v sutém obilí cena padla…

Při začátku měsíce června začaly se teplé časy; všecko osení pěkně odkvetlo, zhoustlo i zrostlo, zvláště pšenice, ječmeny, hrachy, vikve, že z toho všeho hojná ouroda k očekávání jest.

Housenky jakési černé, jenž měsíce máje divně pořád rostly a na stromích se braly, nyní z ničemné maličkosti zrostly, a ač dost od mnohých mačkané a hubené byly, všecko stromoví do hola obežraly a tak prve mrazy zhubily ovoce a tyto housenky zase všecko listí zkazily. Tolikéž housenky zelené, jako zrno ovsové dlouhé, řepky olejné, když kvetly, snědly; kdo pak takové strniště zaoral a jinou řepku sil, nic více ze země nevyšla, ač dost vláhy bylo, což i mně se přihodilo; z toho soudím, že ty housenky byvše tak s tím strništěm zaorané, to zrno vsaté též tam našly a zhubily, nebo zem od nich všecka zvrtaná zůstala.

V posledních dnech Juni překrásně zrostlé hrachy a vikve tak spanile kvetly, až bylo milo patřiti, ale nedlouho to trvalo; nebo od dne 28.Juni začaly se prudké časy a parna, od čehož ty tak zrostlé a přehusté hrachy se zapařily, z čehož zlíhly se v nich housenky a velmi je zhubily, a jen z prvního květu lusky zrostly, z kterých však žádný červivý nebyl. Ostatní květ všecken posechl a hrachy uvadly a zbělely, že před časem klizené býti musily. Polovic zrna zkázu vzalo.

S začátkem dnů červencových začaly se velmi prudké a parné časy, tak že obilí, zvláště žita a ječmeny, v málokolikas dnech zbělely, uschly a na srp i kosu volaly, ale ne hned se dočkaly; nebo ač dne 9.Juli začaly se veřejně žně, ale málo lidu na práci šlo. Příčina jest, že vrchnosti majíce své rybníky zaseté a robotu menší než bývala, mnoho lidu spotřebují a do kraje na žeň jíti jim nedají. Protož nouze o žence nemalá byla, že z toho nedostatku, kdo jaké dostati mohl, po 6 i po 7 krejcařích od 1 záhona platil.

Od dne 8. až do 21.Juli veliká parna byla, že najednou vše na slizuňk volalo. 21.téhož u večer uprostřed převelikého a mnohonásobného blýskání a prostředního hřmění přišel déšť u večer, od něhož země takměř zapálené drobet ochladly.

Okolo svátku sv.Jakuba pšenice i ovsy již zralé a protož žaté, sekané a klizené byly.

V ten čas ženci co mládenci vzácní byli jako jiní

milí hosti, neboť dosti měli práce, neb na krátce

všecko zrálo, parnem plálo, čemu léto zrůsti dalo.