1772

Toho času zima byla velmi měkká a příjemná i počasná, tak že lidé mohli orati téměř pořád. Pozdní také osení, které v adventu na samou zimu seto bylo, pěkně vzešlo.

Při začátku března časy velmi pěkně se okázaly, močidla v polích vysychala a osení pěkně k zrostu se mělo.

Časové vždy teplí byli, ptáci letní velmi časně přilétali a obilí zimní pěkně vyhlíželo. Od prostředku února takové byly časy, že lidé bez kabátu orali a ženské pohlaví napořád bosy chodily.

Měsíce března časy opět krásné a teplé se ukazovaly, o zimě ani cítit nebylo, rosy krásné a voňavé jako v létě každý den byly, asi toliko pět mrazů skrovných bylo. Země pěkně se vzdělávaly a líbezné setí bylo, tak že i do těch zemí mohli lidé zasíti, kde už po dvě léta pro mokro ani s pluhem vjeti se nemohlo. Osení zimní k zrůstu krásně se mělo a chutně vonělo, z čehož každý v srdci svém pohnut Slitovníka nebeského velebil a chválil.

Při začátku dubna již se začínaly dobytčí pastvy, o jejichžto přestání nebylo více zmínky. Časové vždy pěkní, obilí mělo se k světu, ječmeny krásně vzcházely a žita se od země zdvihala; na pšenicích místem do Veliké noci, jež byla 19.dubna, přížinky byly, po velkonoci veřejně se přižínalo.

Při konci dubna začaly býti již suché časy, nato uhodily některé šedivé mrazy, tak že pomrzly ječmeny v černých zemích i pšenice.

Na začátku máje ještě mrazy tvrdé přišly a po nich vždy pěkné časy, což ječmenům nemálo škodilo i žitům, která se zametávala, kousky klasů upáleno bylo. Dne 11. a 12.máje pršelo zticha a krásně namoklo, dne 15.máje zas hojně pršelo, ale po ty všecky dni zima veliká byla a větry studené, tak že se ty pomrzlé ječmeny málo spravovaly. Dne 16. a 17.máje vždy pořád zima bylo.

Dne 21., 22., 23.máje větry s deštěm velmi studené a tak zimavé byly, jako někdy bývá měsíce ledna.

Ten týden po Křížové neděli přišly slunečné časy a nato pšenice a ječmeny v černých zemích, dřív od mrazů a studených větrů zastydlé, zbělely a malý velmi užitek potom přinesly.

Při slavnosti Ducha svatého, jež byla dne 7.června, opět přišla studena a větry velmi veliké a deštíky studené, tak že žita rozkvésti nemohla a která dřív rozkvetla, ty květy zastydly, v těch pak zastydlých klasích místo zrna červíčkové maličtí se zlíhli, ale potom uschli, od čehož byly v žitech klasy velmi zubovaté. Ale na slámu tak velmi žita zrostla, že i pozněťová a v dost špatné zemi na tři lokte dlouhá byla, ouhorová na půl čtvrta lokte i víc délku měla, že ani v roce 1763 taková nebyla.

Dříve než ty Boží žně přišly, co jsou chudí lidé v tom roce zkusili, bylo by o tom mnoho psáti, nebo rozličné neslýchané a k slyšení hrozné věci za pokrm měli, jako bývá v čas někdy dlouho obleženého města aneb nějaké pevnosti. Mezi jinším i padlý zhynulý dobytek mnozí jedli, obzvláště lidé ze Lhot, ti k jiným vesnicím pro maso na draha chodili, takové v pytlích nosíce jedli (a z šachet je vykopávali).