1776

Dne 2., 3. a 4.měsíce ledna sníh padal, napadlo ho na půl lokte, nato dne 5.téhož první mráz velmi silný udeřil a hned vždy pořád ve dne i v noci mrzlo bez všeho oblevení až do hromnic. Mrazy ty tak silné byly, až dobytky v chlívích mrzly. Krávy, svině i ovce, ano i mnoho lidu v cestách pomrzlo, tak že se ta zima oné veliké zimě, jež v Čechách roku 1707 byla, vyrovnala. Pražští matematici psali, že ty mrazy o 18 stupňů větší byly, nežli obyčejné mrazy v Čechách bývají, a ty, jež dne 20., 21. a 22.ledna byly, že o 4 a půl stupně větší byly, nežli ty, jež v roce 1774 v adventě byly.

Dne 2.února, na slavnost Očišťování Panny Marie, odpoledne mrazy přestaly a hned najednou oblevilo a tak ostře pouštělo, že hned za tři a čtyři dni povodně byly. Potom na Labi hrozná voda se stříží byla, u Nymburka zas dvě pole mostu vzala. Škod přehrozných onde i onde na stavení voda udělala.

Na den sv.Marka začala se zima a pořád váli studení velmi větrové až přes 5.den máje.

Dne 6.máje s východem slunce slunečnice na levé straně od slunce se ukázala a trvala asi do 7 hodin na den a hned drobet se oteplilo a bylo i druhý den teplo, pak zas zima a studení větrové váli jednak každý den, až 19.máje, v pondělí po neděli Exaudi, byl teplý den a nato zas zima celý týden. Na hod slavný Seslání Ducha svatého mráz veliký a šedivý byl a celý den studeno. To bylo 26.máje.

Na den nejsvětější Trojice Boží, 2.června, ráno zima ostrá byla se studenou velmi rosou, potom bylo ve dne teplo. Mezitím sucho veliké začínalo býti. Ječmeny zasýchaly, žita pak náramně zrostla až ku podivu, tak že větším dílem tříloketní výšku měla. Dne 5.června místy hojný déšť spadl, jakož i 6.téhož, v den Božího Těla. Potom též za několik dní vždy místy pršelo, ale skrovně, toliko že se prach smočil. Zde v Milčicích nikdy hojně nesprchlo. Zaseté lny maličko povyrostly, konopě a prosa téměř v zemi zůstala. K tomu byly stále studené noci až do sv.Jana Křtitele. Mračna dešťová každý den přecházela bez bouřky a bez velikého parna, ale nikdy z nich nepršelo. Na obcích pastva dobytku žádná nebyla a v polích trávy nebylo k nalezení, protož dobytek byl hubený.

O takovém suchu bylo slyšet téměř v celém království českém, krom okolo Jindřichova Hradce a Počátek slyšelo se, že tam má být vláhy dost, v Moravě ale a v Uhřích že taky sucho jest. Přece ale, buď Pánu Bohu věčná chvála, pěknější obilí jest, nežli v čas těch povodních a mokrých let bylo, a protož ono staré přísloví našich předků jest pravdivé, že v Čechách větší bídu působí mokro než sucho; nakrásně, že ta země vysoko pod oblohou leží a žádných cizích vod do sebe nepřijímá.

Zde hodno jest k paměti o žitě, proč někdy v vlažném dosti roce jest malé a nyní v takových jarních zimách a v takovém velikém suchu jest tak veliké a to všudy i po horách a na křemeních: Naši staří říkávali, že jest to rokem; jestli rokem, tak tehdy i planetami.

Dne posledního června, v neděli 5.po sv.Duchu, celý den pršelo a ten déšť byl jednak po celé české zemi a tak, chvála Pánu Bohu, hojně namoklo. Ale po tom dešti zase hrozná parna byla.

Dne 13.července, v sobotu před 7.nedělí svatodušní, svatá Markéta /podle starodávného přísloví/ zavedla žence, což sice někdy dřív, někdy pozděj bývá.

Dne 28.srpna, na sv.Augustina, byl šedivý mráz a velmi studeno až do 8 hodin na den.

Téhož 7.dne září začalo býti tepleji, neb od 15.srpna studené noci byly, též i dnové.

Měsíc listopad byl větším dílem teplý.

Dne 17,prosince začal padat sníh…