1782

Den Nového Leta ráno mráz a až k večeru kalno a neveselo.

Pane Bože, rač tohoto roku požehnati,

pokoj svatý, lásku a svornost darovati.

Hned v prvních dnech, které nám ten rok podává,

mnoho nového, nic pak dobrého nám nastává.

Sníh, jenž posledního ledna spadl, 5. a 6.února zas ho přibylo i mrazy ostré býti počaly, že ledy dělat se mohly.

Dne 12., 13., 14., 15., 16. a 17.února mrazy tuhé byly, tak že i ve mnohých studnicích voda chytila.

24.téhož, v den sv.Matěje, v neděli Reminiscere, zima ulevila a hned rychle pouštělo. Ačkoliv hojně sněhu bylo, malé však vody z toho pošly; poněvadž zem na zimu suchá a vyprahlá byla, stačila nyní vodu sněhovou vypíti. Země také hned osychaly a obilí zimní pěkné zelené se ukázalo. Dobytek ovčí onde i onde jednak na palčivku hynul i také matky jehňátka před časem tratily…

1.března orba se začínala…

Ten den (v úterý po neděli Laetare, na den sv.Řehoře) začal se vítr a v noci na středu mnohem více vál a v středu celý den, až všecka stavení se hýbala, jichžto mnohem onde i onde, jakož i v lesích dříví pobořil a polámal, střechy rozmetal, na písčitých polích obilí s kořenem vyfoukal a tak mnoho škod nadělal. Nato ve čtvrtek se sněhem zase vál, že pole od sněhu se zakryla, a hned do pátku mráz udeřil silný a mrzlo celý den, též na sobotu v noci, a tak jsme nemohli polní práci vykonávati.

23., v sobotu před nedělí Květnou, mráz silný uhodil, tolikéž v neděli. Celých 12 dní nemohli jsme síti pro mrazy, sněhy a deště i větry. V pondělí, na den Zvěstování Panně Marii, sníh spadl a trval i v outerý. V Zelený čtvrtek začali jsme zas orat a sít. V pravdě, jací jsme my, takové jsou časy.

Přes celý duben ustavičné zimy, větry, mrazy trvaly, dobytek velmi churavý a mizerný byl, píce nebylo; zde za dva měsíce 21 kusů hovězího dobytka padlo; sice pro kůži každý ho zapíchl, nedav mu zcípnouti. Místem lidé střechy otrhávali, došky na řezanku řezajíce. Mezitím obilí na polích přece pěkněji než loni se ukazovalo, zvlášť žita a ječmeny, pšenice ne tak.

Okolo 16.máje dopoledne teplo, odpoledne pak zima s deštěm ostrá trvala.

Na den slavný Seslání Ducha svatého studeno bylo a byl den 19.máje; na o v pondělí, 20.téhož, mráz byl a studeněji než včera; sucho také začínalo býti. Studené větry také vály až do konce máje.

Až do 14.června každý den ráno zima ostrá, potom pak parna a sucho veliké začínalo býti, některý den i mrazy šedivé byly. 14.června deštíček žádoucí přišel, ale jen místy toliko a u žádné vsi na všecka pole nepršelo.

Po tom deštíčku zase mnohem prudčejší sucho uhodilo, hrachy, ječmeny a ovsy místy na výhořích uschly a zbělely, žita také, mající půl zrna, běleti začala…

Dne 19. a 20.června tak studené rosy a jako šedivé mrazy byly, že tráva pod nohama šustěla a se lámala.

27.června okolo 5 hodin deštíček přišel, pak větší v noci, nato 28.téhož zase a v noci před sv.Petrem a Pavlem nejvíce a hojně namoklo; buď z toho Pánu Bohu věčná čest a chvála!

Tolikéž dne 2.července, v úterý, mračna okolo poledne strašlivá vyvstala a počnouc od Hradištka na díle u těchto vesnic krupobití ze sebe spustila, u Zvěřinka, Hořátve, Chválovic, Pískové a Přední Lhoty, u Poděbrad, Zboží a Odřepes, též u Wolfsberku, Vaškohrbu a Heřmanic. Ty sypky neb kroupy neobyčejné byly, nebo některé hranaté jako kusy ledu, jiné jako kotvice aneb hvězdy několik růžků a paprsků od sebe vydávaly, některé pak rozličné figury, jako monstrancí, krucifixy, křížky aneb srdíčka a maličká děťátka předočňovaly. Okolo Vaškohrbu nejtouž potlouklo.

3.července u nás zas drobet vláha spadla a toho dne jeda já přes Zásmuky k sv.Anně a odtud přes Janovici Uhlířskou do Sázavy k sv.Prokopu, spatřil jsem tam mnohem větší suchu než u nás, neb tam od jara teprv před Petrem Pavlem tu noc první déšť dostali. Ječmeny a ovsy maličké velmi a řídké jsou tam, že se nebudou moci ani sekati, místem v jarním setí země se černají.

12. a 13.července v našem vůkolí dle starodávného přísloví, že svatá Marketa zavádí žence, tak se stalo a v ty dni začaly se žně, žita a ječmeny stejně. Buď Pánu Bohu chvála věčná!

Dne 16.července, v úterý, okolo pěti hodin s poledne vichřice strašlivá strhla se od západu a v náhle spolu s deštěm přišedši, onde i onde mnoho stavení, stodol, v lesích dříví prorazila i rozmetala.

Minulý týden, od 15. až do 20.července, chladné dni a noci byly, žito špatně schlo, syrové zrno do stodol jsme vozili. Ale tento týden, od 21. až do 27.téhož, taková převeliká a na nejvyšším stupni parna uhodila, že jak lidé tak dobytek zemdlívali; obilí také najednou uzrálo a téměř uschlo, že prve než se ječmeny posekaly, již i pšenice suché byly. Sucho také bylo, že jsme orati nemohli. Trávy na lukách a občinách od horkosti uschly a zbělely. K otavám špatná jest naděje.

Sucho veliké bylo, že jsme nemohli podvůrky dělati, zelí a řepy až do bíla uschly.

Sucho vždy tento měsíc trvalo, orat a sít se nemohlo; do měkkot mnozí přece seli, ale nic nevycházelo.

Na začátku listopadu všechno obilí laciněj se prodávalo, jedno že zaseto bylo, druhé že pro zlé cesty formani nejeli, nebo časté deště přicházely a vždy vlhlo.

Dne 7.listopadu sníh napadl, ale zas do 8.téhož sešel. V noci na 20.den listopadu sníh hojně padal a též ten celý den, tolikéž i 21. i také 22., až ho téměř na půl lokte napadlo i závěje veliké vítr vzdělal; 24. a 25.zas padal. Dověděl jsem se pak, že okolo Jičína, Mladé Boleslavě a dál k horám málo velmi, jen asi na 1 nebo 2 prsty ztloušti sněhu jest. Cesty velmi zlé začínaly býti, protože pod sněhem bláto a měkká zem byla; formani přestali pro obilí jeti, tak že zas spadlo o groš nebo o dva. Ale nedlouho to trvalo, v posledních dnech listopadových zas připlatilo…

V začátku prosince sníh vždy trval a při tom mrzlo zvolna, časy tiché byly.

V tyto dni a sice od 19.prosince větry a plíšky silné a vlhké časy se začaly, sníh téměř všechen se ztratil. Štědrý den silně větrný a pošmourný i vlhký.

Den našeho Spasitele Narození byl pošmourný, neveselý a blátivý. Na Den Svatého Štěpána večer deštivo, ale tuhý mráz byl z rána. Na den sv.Jana Evangelisty, též na den Mláďátek tolikéž 29.prosince, v neděli, ustavičné větry s deštěm a sněhem smíšené vály jak ve dne tak v noci.

Dne 30. a 31.prosince sněhová prášenice byla, sněhu napadlo na tři coule a poněvadž bláto a voda dole byla, z toho zlé cesty opět se začaly, že nebylo lze kam vyjeti. Formani jeti přestali…