1797

Minulý rok a měsíc prosinec, jak se po svých mrazech do vlhkosti unáhlil a až do svého přestání mokval, tak ještě čtyři dni měsíc leden po něm zdědil. Dne 4.ledna u večer začalo zas mrznouti, tvrdší i jasnější dnové – právě jako nové – nastaly, dle čehož cesty zase lepší se založily.

Mrazové od 4.ledna ač pak začali zem tvrditi, ale zas 15. toho musili pustiti; vlhkost zmocnivší se opět mlhami zemi přikrývala. Odtud až do konce ledna samé mlhavé, deštivé, pošmourné a kalné časy bez zimy a mrazu trvaly, od čehož cesty velmi zlé se učinily, že formani sotva na 1 míli za den ujeti mohli.

Přes celý únor zima mírná velmi byla, někdy malé mrazy, někdy žádné a všecky dni tak snesitelné, že bez rukavic orati i cestou jeti se mohlo. Od 20.února již marasty v cestách, louže v polích a lukách vysýchati začaly.

Dne 22., 23., 24., 25.února tak husté ve dne i v noci byly mlhy, že na 1/2 honu nic vidět nebylo a z toho jíně neb jinovatka velmi tlustě na stromy a všecko se nachytala.

Od Popeleční středy lidé orali, seli, ač pak každodenně mráz suchý byl, že dopoledne nemohlo se vláčeti, toliko až odpoledne. Mezitím v černých zemích velmi krásně se oralo a vláčelo, protož dříve do těch nežli do svrchních letos jsme sili, an někdy do nich až v posledních dubnových a májových dnech síváme. Ve svrchních zemích nemohli jsme pro mrazy orati. Dne 10., 11., 12., 13.března celé dni a noci mrzlo, od čehož polní práce přestala. 11., 12. a 13. tak velmi studený vítr od východu vál, že člověk v cestě neb v poli zahříti se nemohl, při tom škodu na zimním i zasetém v nově obilí kořenů a zrna odkrytím znamenitou učinil.

V čas té vichrové sloty

nebylo viděti Lhoty.

Mrazové jak byli v únoru, takoví zase v březnu trvali, že nebylo možné ráno orat a vláčet v žádný den, toliko vždy odpoledne, a při tom ustavičná zima. Od dne 16. až do dne 24.března velmi tuhé mrazy a zimy, studené velmi větry trvaly, že jsme ani na pole jeti nemohli; 18. a 19.března až i okna zamrzlá byla.

Dobytek ovčí zle se měl, neb v domích přestávala píce a pastva žádné nebylo, role na zimu zasetá se černala – a obce se bělely, tolikéž luka, a zima při tom krutá ustavičně trvala. Cesty byly tak suché, až dosti tlustě prachu, jako v létě, v nich se nacházelo.

Na den Panny Marie Zvěstování

slunce skvělo, ale zima byla v svém trvání.

Dne 26., v Družebnou neděli,

oblaky dešťové od západu se viděly.

Ráno hned spadla z nich dost malá rosička

a hned zazelenala se obilíčka.

Na obcích travička ze svého úlehlí

vystřelila se ven hned tak jako jehly.

Potom na den v devátou hodinu

zas vítr přišel maje s sebou zimu.

V pondělí po neděli Smrtné začalo pršet chutně,

nato v outerý celý den padal jest déšť z oblaků ven

a 6., ve čtvrtek, zas byl jest samý dešťový čas;

potom v pátek teplo bylo, v sobotu též dodrželo.

Neděle Květná pravou květnost měla,

neb ráno mlhou a rosou se skvěla;

pak slunéčko teple svět osvěcovalo,

všecko všudy pěkně až pozlacovalo;

pak pára co voda po zemi jest plála –

že bude ouroda, tím naději dala.

24.dubna, v pondělí po Provodní neděli, přišel mrak od východu, z něhož i krupobití spadlo; osení ač ležet zůstalo, ale zase se spravilo, a od toho dne začaly býti teplé časy.

Od 1.máje, že lehké deštíky padaly a teplé časy byly, obilí se pěkně ukazovalo, stromové kvetli a tráva na lukách a obcích hojně rostla, dobytek dosti pastvy měl.

Okolo hodu Seslání Ducha svatého vlhké časy skrz časté deště trvaly. Žita, pšenice na výšku zrostly a pěkný klas k hojné sýpce přistrojily. Ač pak z jara byly žita a pšenice řídké, nyní již vše zhoustlo a plné záhony všeho narostlo.

Toho měsíce Juni od časté vláhy husté a veliké trávy na lukách zrostly, že od mnoha let takové nebyly. Ale že přece časté deště přicházely, protož bídně se klidily; někde týden i víc seno na louce posekané zůstalo a jsouc několikrát obrácené a vždy zas zmoklé, protož zbělelo a sílu svou ztratilo. Prosa pozdě v posledních máje dnech setá od té vláhy zkázu vzala. Zelí, řepa, brambory dobře se mělo a rostlo.

Okolo 15.Juni již sena se klidila, ale pro časté deště mnoho práce dala.

27.Juni celý téměř den pršelo, 28. nehrubě byl čas; z rána na ten den začalo teplo a ticho býti, okolo 10 hodin před polednem přišel studený déšť, po něm dělal vítr své dílo a okolo 3 hodin s poledne tak zrostl a se zmocnil, že stavení bořil, v lesích dříví, v zahradách stromy lámal, ovoce dolů metal, osení všecko položil a škody na všem zemském svršku způsobil. A v ten den právě byl jarmark v Nymburce; mnozí lidé ani domů odtud přijíti nemohli. Ve vsi Chlebích 4 stodoly položil a jednu bez rozboření z místa svého po zemi o 1/2 mlatu dál odsadil. V Bobnicích též 1 stodolu, v Mečíři jednu.

29.téhož, na den sv.apoštolů Petra a Pavla, ve čtvrtek, ještě vítr a sice ráno velmi studený fučel a tak až do večera trvaje, noc studenou po sobě zanechal. Nato 30.téhož, v pátek, mrazivé studeno bylo, jakož i 1.Juli, v sobotu, tolikéž studeno a z toho prosa znamenitou zkázu vzala, tolikéž konopě: pšenice, které kvetly, rovněž zkázu na zrně míti budou.

Dne 3.Juli začaly se teplé a jasné časy, ač při tom přece každý den pršelo.

Dne 6.července bouřlivá mračna přišla počna od Plaňan přes Dobřichov, Lhotu Vrbovou, Kovanice a Bobnice až k Mladé Boleslavi to došlo a místy ouzce, místy šíře potlouklo. Za Pečkami jen od mostu mlýnského po most ratěnický, tak ouzce, někde ještě oužeji to šlo. Panu děkanu dobřichovskému všecka pole to přešlo a protož škodu velikou učinilo.

Dne 10.července začaly se veřejné žně a ty byly v pšenici a žitě hojnější, v ječmeně pak slabší než vloni. Ječmen byl tenký v zrně a málo sypal, na 1/2 korce a nejvíc na 3 věrtele, což učinila veliká parna, jenž od 5. až do 26.Juli trvala a zelené ječmeny v náhle usušila; čímž rovně i zrna pšeničná zhubena byla, že mnoho do zadiny odešlo, a barvu žlutou nedosáhla.

Okolo sv.Vavřince po celých žněch bylo a každému druhu obilí o dva groše víc, tu víc, tu ještě víc přibylo.

Od 1/2 srpna sucho veliké začínalo býti, neb od 10.Juli nepršelo, tak že se nemohlo orati a první orby neb podvůrky vláčeti.

Dne 2.září, v sobotu, u večer začalo pršet a nato v neděli celý téměř den pršelo, po čemž začali jsme zoraná pole vláčeti a nezoraná orati a k setí připravovati. Skrz celé 3 neděle nebylo viděti na polích oráče.

Tohoto roku žaludy na dubích se porušily a z nich kotvice narostly, které velmi pěkné a mastné byly. Chutně je lidé v lesích sbírali a rozliční handlíři, židé a koželuzi chutně platili… Od roku 1778 kotvice na dubích nerostly, celých 19 let.

Mezitím sucho veliké bylo, zasité osení velmi řídce a mdle vycházelo; jiné, pozděj, okolo sv.Václava seté v zemi jako v rumu leželo a nevycházelo. Ostatní žádný více ani nesil, čekaje na deštíček.

K tomu také v tomto roce

zřídka kde bylo ovoce.

Okolo sv.Havla pro vláhu dne 13. a 14.října spadlou nejvýbornější setí ozimního zrna bylo…

Ovoce pak zralé všecko bylo drahé,

neb ho všeliký druh spolu skrz suchotu spadl dolů;

čtyry skrovná jablka, hrušek malých deset

dávali za jeden krejcar, švestek pak jen třicet.

V první den listopadu pršelo odpoledne, nato 5.téhož, v neděli, pršelo celý den a tu již docela zem namokla a ozimní obilí zaseté pěkně vycházelo.

Od 9. až do 17.listopadu byly velmi husté a tmavé mlhy skrze celé dni a při tom vlhkosti.

Přes celý listopad měsíc lidé orali, seli,

pro častou vláhu ovce sic nedobrou pastvu měly;

jsouce hned v jaře raněné mokrou pastvou nejvíce

nyní jsou v játrách zkažené skrz živé motelice.

Od 25.listopadu začaly se stále vlhké časy a trvaly jednal přes celý prosinec, až z toho i cesty zlé nastaly. Formani pro obilí nejeli a v Praze dávali, co sami chtěli.

Dne 24., v neděli, začalo mrznouti, avšak jen do sv.Štěpána to trvalo, potom zas pršelo.

Vánoční Boží hod, v pondělí se slavil, bez deště i také bez vší jasnosti.

Od dne 27. až do konce roku samé vlhkosti, deštíky a pošmournosti trvaly.