1801

První den roku a věku devatenáctého celý veskrz a dosti jasný – a zem dostavši v noci sněhu, libou a krásnou bělostí se skvěla.

Osmnáctý věk dochází,

a válka však ještě trvá.

Kde nebyla již, tam vchází,

již svou hrůzou všecko trhá

i pokoj i krajiny,

lid, města a dědiny.

Bože, smiluj se nad námi a tmu války rozptyl, zažeň,

s láskou svou zůstávej s námi a vlej do nás všech svou bázeň,

bychom se hodni činili již dosáhnutí pokoje

a tobě věrně sloužili jako pravé dítky tvoje.

Dokud ty nám pokoj nedáš, svět ho sám nemůže dáti –

ať dá pokoj Pán v tento čas, přimluvte se všichni svatí.

Všichni svatí proste, nám k tomu pomozte,

ať vojně i v pokoji

zem česká ctně dostojí.

Dne 7.ledna u večer světlo po obloze běhalo i po zemi.

Od prvního až do 17.ledna mírně mrzlo, víc teplo než studeno bylo a cesty byly dobré. Dne 18. padal sníh, 20. docela se oteplilo a 21. pršel déšť, s čímž sněhu a dobrým cestám konec.

Dne 24.ledna, v sobotu, sníh celý den pomalu padal na bláto a zem měkkou a zas ráno v neděli, až ho již bylo na 1/4 lokte; potom od 9.hod. ráno vyjasnilo se a velmi krásně slunce bez větru svítilo a teplo bylo. Pranostikáři staří tomuto dni mnoho přičítávali; jaký prý on jest, že tak v tom roce se děje, to jest na den Obrácení sv.Pavla na víru. Já k tomu jen přidám, že dnes jest pěkná pouť v Brandýse nad Labem, kdež jest kostel farní téhož založení.

27.ledna velký vítr sněhem prášil a závěje vzdělal, 28. po sněhu déšť pršel a vítr nepřestal. A v noci po 29.dnu převeliký a hrozný vítr strhna se každému k hrůze a strachu byl, v sídlech stavení a v lesích dříví porážel a převelikých škod nadělal. Není jediná ves, aby v ní 2, 3, 4 i více stodol a jiných stavení byl nezbořil; na samém panství poděbradském 46 stodol mimo jiná stavení lehlo. V lesích taky znamenité škody skrze vyvrácení dobrých stromů – místem hned hladinou všecko – učiněné jest. Mnohá stavení rozviklána a polámána jsou, že tak ostáti nemohou, ale spravena býti musejí. Ještě dne 30. a 31.ledna vítr se neupokojil, až 1.února, v neděli devítník.

Dne 1.února mírný mráz, ticho a pošmourno.

Dne 2.února na den hromnic mráz a sluneční, jasný den.

Toho dne 4.února byl jasný a teplý den, nato dne 5. a 6. sníh brzy sám, brzy s deštěm padal; 7.téhož, v sobotu, pršelo celý den,

potom 8., v neděli,

zas o mrazu jsme zvěděli.

Dne 9. byl mráz, až okna zatáhl, a takového ještě tu zimu nebylo. Do rána na outerek sníh zemi poprášil a tím lepší cesty učinil a tuť již pořád mrzlo, ale mírně. Dne 11. s mrazem pěkný čas; dne 12. ostrá zima.

Dne 15.února, v neděli masopustní, odleva mrazu se učinila, tolikéž v pondělí, 16.téhož, a u večer v ten den pršelo až do 8 hodin na noc. Do rána sníh zemi přikryl a malý mrazík přitužil, potom celý den měklo a slunce vidět nebylo po všecky tři masopustní dni.

18.února Popelečná středa právě letos popelná byla, nebo mlha hustá jako popel s oblaků dolů padala.

Od 1. až do 2.neděle postní a do dne 1.března byla mírné a teplé dni, ráno mrazíky malé a potom jasno a teplo.

6. a 7.března začínalo se v našem okolí jarní setí, potom 9.téhož, v pondělí po neděli Kýchavné, veřejně na pole jsme jeli. A od toho dne až do 18.toho byly jasné a k setí pohodlné dni. Dne 15.toho na večer, v neděli Družebnou, bylo na západu jasno a zdálo se, že bude mráz, ale nebyl žádný; a dne 16., v pondělí, na večer oteplilo se a zamračilo, jako by hned pršet chtělo, a zatím do rána byl mráz, že se ani vláčet nemohlo. Dne 18.března celý den studený vítr vál a na večer začalo pršet a tak pomalu celou noc a na sv.Josefa celý den pršelo.

Setí jarního obilí dobře se odbývalo i země černé daly se dělati, že do sv.Josefa v nich jsme sili, a po tom svatojosefském dešti, který dosti studený byl, tak přeci zimní osení pěkně se zelenalo a naději k ourodě dávalo.

Dne 3.dubna byl Veliký pátek a v ten den ráno pršelo, odpoledne byl jasný čas.

Dne 12.dubna, v neděli Provodní, tolikéž i v pondělí zimavě a studeně pršelo a 14.toho byl mráz a tak od toho žita velmi se ztratila a sešpičatěla i obřídla; pšenice pak zachovaly svou barvu a hustost.

18.dubna již stromoví slívové a trní kvetlo, luka a obce pěkně se zelenaly, neb teplo bylo do 15. až do 20.dubna.

Toho 22., 23. a 24.dubna byla mrazivá a suchá zima a trvalo to až do posledního dne téhož měsíce.

Dne 29.března byla neděle Květná, odtud až do Veliké noci byly pohodlné časy, že jsme mohli dobře síti; u Veliký pátek trochu pršelo.

Dne 5.dubna byl hod slavný velikonoční a bylo velmi studeno i jasno.

Ale sucho veliké začínalo již osení hubiti. Pšenice a ječmeny řídké a nízké a jako schody nerovné všudy se ukázaly; žita byla rovnější a proti loňskému roku hustší i větší.

Hod slavný Seslání Ducha svatého

měsíce máje dne dvacátého čtvrtého

jsme slavili. A nato v pondělí seslal nám Pán Bůh hojný déšť, kterýmžto srdce i všecky smysly naše potěšil a obveselil.

V poslední den máje měsíce

byla slavnost nejsvětější Trojice.

Dne 3.Juni zas z částky pršelo, ale okolo Kolína a Voškobrhu sucho veliké bylo.

Dne 14., 15., 16.Juni ve dne i v noci přes chvíli pršelo, pak 17., 18., 19. a 20. ač nepršelo, ale taky nebyl čas.

Při konci Juni vždy přece vlhké časy byly, tak že sena velmi těžce klidili jsme…

V začátku července ještě klidila se sena. Dne 6. a 7., ty dva dni byly jasné a teplé časy.

Dne 8. a 9. v našem okolí začaly se žně, ale nehrubě veselé, neb opět žádný nebyl čas a když nepršelo, takyť slunce nesvítilo. Dnes, 12.Juli, když toto píši, v neděli 7. po sv.Duchu, opět prší, a kdo hned ve středu, 8.Juli, žal, ještě posud nevázal. Mezitím na orbu nebylo vláhy, v míšení ouhoru atd. radlice suchou zem dole ryla a místem hrudy se loupaly.

Dne 13.Juli,

na svatou pannu Markétu, nebylo cítit o létu;

zima, vítr a déšť k tomu, že ženci nemohli z domu,

kteří pak začali žíti, musili zas domů jíti.

Dne 17. a 18.Juli zde nepršelo, ale proto přeci dobře suchá žita jsme neklidili. Nato na 19. den celou noc a silně pršelo; v týž den velká zima s silným větrem nám i dobytku protivná byla. Co kdo až posud žita sklidil, žádné tak suché nebylo, až by ze snopu pršelo aneb v zubech chruplo.

27.Juli zas nečasy nastaly a tuť nemohly se dobře pšenice klidit a nebyl jistě žádný den, aby v něm ustavičně slunce svítilo; když nezapršelo, tedy pošmourno bylo.

Ovoce měkkého bylo dosti a místem až se stromy lámaly, jablek prostředně, hrušek málo aneb nic a to jak štěpných, tak planých. Hlavně všecka ve všem ouroda byla prostřední.

Měsíce srpna již sice byly časy, ale chladno začasté studilo.

Po svátku Nanebevzetí Panny Marie začaly se časy deštivé a spolu studené a trvaly až do svátku Narození Panny Marie a hlavně až do sv.Matouše. Před sv.Václavem začaly se časy jasné a k setí ozimního obilí velmi pohodlné.

S jakou odšel měsíc září, s takou i říjen tváří

přišel a měl své dny jasné a činil nám setí šťastné.

Celý měsíc říjen byl mírný a teplý

i dost hustý den v něm slunečný a světlý.

Od svatého Havla do Šimona-Judy

v polích pro suchotu dělaly se hrudy.

Obilí zaseté pěkně vycházelo,

že bude klasité, již na grunt sázelo.

Dne 3.listopadu pršelo celý den a tuť některé zrno, již tři a dvě neděle zaseté, dostavši vláhu začínalo vycházeti a se zelenati. Nato následovalo ještě více dešťů, tak že i na mlýny dostatek vody bylo.

Dne 12.prosince začalo mrznout, a 16. první sníh napadl a při tom ostré mrazy se začaly, že okna zamrzala. Dne 18. drobet oblevilo, ale vždy tuhé mrazy držely ve dne i v noci až do 24. toho a z toho se uďály velmi dobré cesty.

Slavný den Narození Pána našeho čtverý čas v sobě měl a sice mrazivo ráno, slunečno před polednem, deštivo po poledních a pošmourno k večeru a něco málo větrno, víc ticho, a trefil se v pátek.

Potom na sv.Štěpána a Jana vždy pořád pouštělo při mírné zimě; na den Mlaďátek již sněhu nebylo viděti.

Na den Mlaďátek již všecka zima přestala a sněhu vidět zde nebylo.

Poslední den v roce sníh na bláto napadl a zas celou zemi přikryv obílil.