1811

První den roku nového: prvně byl veliký mráz a k večeru sníh přišel.

V noci na druhý, na třetí a na 4.den ledna sníh padal a přitom pomalu mrzlo.

Ve dne pak, když sníh nepadal,

mráz svou ostrost víc přikládal.

Dobytek hovězí, jenž byl před Vánoci tu i tam stonal i hynul, přestal.

Dne 5.ledna začalo silně mrznouti a trvaly velké mrazy do 18.téhož; potom ulevilo, takže téhož dne valem vše pouštělo a voda tekla i taky z dílu pršelo. Dne 24. zase přituhlo, ale dne 25. a 26. zase na první stopu mrazy vešly a voda i v studnicích zamrzovala. Slunce ačkoliv svítilo, ale mlhy tmavé byly a z nich velké jíně na všecko se chytaly.

Téhož 25. dne byl převeliký mráz, vítr žádný a slunce krásně svítilo.

V Den Obrácení svatého Pavla na víru ukrutný mráz a pěkný čas.

Dne 27.ledna, v neděli, byl poslední veliký mráz, potom již bylo levněji a sníh pomalu měknul. Do 10.února byl již na Labi, ale povodně nebyly veliké; některý den mráz vlhkosti zarážel.

Dne 4.března, v pondělí, začaly se pěkné, jasné a tiché slunečné časy a trvaly do 10.téhož, 2.neděle postní; a tuť ozimní osení se začínalo zelenati i tráva na lukách a ovce začaly na pastvu jíti, anť od adventu na pastvě nebyly.

Dne 11.března, v pondělí po 2.neděli postní, začali jsme vůbec vorati a jarní semena síti.

V měsíci dubna housenky, když byly všecko stromoví až dohola objedly, pomíjely a zase na budoucí rok husté chumáče a pytlíky dělaly; motejlů bylo veliké množství. Ani panské zahrady, kdež mnoho lidu housenky sbíralo, nemohly obhájené býti. Také z toho tepla množství much a blech se rodilo.

Tou suchotou okolo Prahy již žita a ječmeny bělely, zrno nedošlé majíce.

Okolo Prahy již 26.Juni začaly se žně. Já, jeda tam dne 28.téhož, již jsem mnoho požatého a sekaného obilí viděl i také svázané v mandelích.

V středu Sazometnou, 10.dubna, byl první jasný a velmi teplý čas. Navečer přešel mrak od polední strany, z něhož déšť, blýskání a hromobití jako času letního se strhlo. Nato v Zelený čtvrtek zima, v pátek Veliký oblačno, v sobotu Bílou slunečno a na hod Boží velikonoční vlhko, pošmourno i taky slunečno a teplo.

Téhož 15.máje tu i tam pršelo, ale u nás velmi maličko a již veliké sucho začínalo býti; ječmeny žloutly a prosa se síti nemohla.

29.máje přede dnem přišla veliká bouřka a blýskání, z toho mraku dostali jsme u nás hojný déšť, budiž z toho Pán Bůh pochválen!

31.máje zase veliké parno hned zrána bylo.

Z té veliké suchoty obilí připlácelo, a že do Prahy se málo vezlo, Pražané přidávali a ouřady dostaly poručení, aby panské obilí do Prahy vezly…

V ten den na Boží tělo v Praze sice jasno a ticho bylo, ale v Sadský mezi 11. a 12.hodinou před polednem, kdyžto u třetího oltáře zpíváno bylo, nenadále mračno nevelké přišlo, z něhož hrom na kostel sadský udeřil a velmi divně svou ránu vedl, což jest ovšem hodno k delší památce zapsati…

Při té bouřce hojný déšť spadl a všecko stvoření oradostnil, ale hned zas 15. a 16.Juni veliká parna byla.

Na den sv.Prokopa již všudy mandele viděti bylo.

Ale přitom začaly se vlhké časy a s bouřkama přívaly. Dne 1., 2. a 5.Juli převeliké deště spadly, povodně mnohá luka i s poli zalily a v polích marasty vzdělaly; dne 7.Juli žádný ani žíti, ani sekati nemohl. Žita jsou krátká i pšenice, ječmeny řídké a vše malého klasu. Jistě o třetí díl jest menší ouroda ve všem naproti roku 1810. V těch dnech hned se žitem také ječmeny, hráchy, čočky musili jsme sekat a lny trhat, neb těma parnama vše uzrálo, anobrž více uschlo.

Od 7.Juli začala se převeliká parna a tichosti; pšenice a jiné osení kvaltem dozrálo a uschlo.

16.Juli pšenice jak červené, tak i bílé již se sekaly a vázaly, tolikéž ovsy. Hrachy, vikve, čočky, lny a konopě poskrovný, řepky etc., všecko zralé a suché bylo a sklízeno býti chtělo. Ale všecko malé zrno mělo i též malé klasy a krátkou slámu všecko mělo.

Okolo Prahy na 2 míle již dne 30.června hrachy a čočky klidili, což jsem sám viděl.

Na svatého Jakuba

téměř po žněch bylo,

neb se lehce, ne zhruba,

všecko jest klidilo.

Jen někde stála prosa

pěkná k pohležení,

která víc srp než kosa

bude mít k stržení.

Ta mají pěkné klasy

a sejpku by dala,

kdyby skrz parné časy

svou zkázu nevzala.

Bože, rač tu suchotu

mile zapuditi

a nám pro svou dobrotu

vláhu uděliti!

V neděli 9. po sv.Duchu, dne 4.srpna, začalo se strojit k dešti a nato v noci déšť hojný přišel a pomalu až do poledne v pondělí trval, a tu jak my lidé, tak dobytek a všecko stvoření příjemné občerstvení jsme cítili. Budiž z té milosti, náš dobrotivý Pane Bože, pochválen!

Nepršelo od 6.července a od 7.téhož byla převeliká parna i noci teplé a samé tichosti, že málokdy malý jen větřík znáti se dal. Od toho, jak lidé a malé děti i dobytky umdlívali, na stromích zase množství housenek a pavučin se zrodilo, ovoce, kde jaké (ač dost málo) bylo, spadalo; přitom much, blech, komárů a jiných hmyzů veliké množství bylo. Item malé potoky přeschly, přes Labe s vozy místem jezdili a místem pěšky přešli. Do mlejnů labských z daleka lidé obilí vozili a tam po 1 zlatým i více od korce dávali.

Suchota zase převeliká panuje, vorba přestala, potoky přeschly; na Labi do mlejnů lidé na 2 a 3 míle jedou a draze platiti musí.

Votavy místem málo, na obcích tráva neroste, drny bělejí. Housenky se rozlízají jako zjara; na stromích lesních i zahradních povrchu listí jest suché, od housenek vysáté a velikých chumáčů visí množství, v nichžto housenky již živé se hýbají.

Dne 19.srpna nastal nový měsíc září (míněno novoluní) a s ním dne 20. ukázala se kometa aneb hvězda ocasatá; hned z večera s jinými hvězdami viděti se dává mezi západem a půlnocí a taky s těmi hvězdami, mezi nimiž stojí, jde i zachází. Dnes, 9.září, když to píši, ještě dosavád se ukazuje; ocas má od sebe k východu obrácený. Jest ten ocas hned při samé té hvězdě tlustý a rozdělený.

Onano ocasatá hvězda aneb kometa nezachází s jinými hvězdami, ale celou noc vidět se dává, a sice od 10.září v tom místě se jako jindy ukáže, ale stojí vejše, než prve stávala; po 7.hodině večer již se vidí. Odtud z Milčic vidí se jako nad Brandejsem a proti běhu všech hvězd jiných jde zpátkem k východu a točí se ocasem vzhůru, a když svítá, vidí se nad Poděbrady a ten její ocas jest širší a taky jako jasnější, než prve býval.

Na den sv.Matouše navečer tichý deštíček přišel, a sice mračilo se od západu a deštilo od východu; byl ovšem milý a vděčný, prach na cestách se přeci promočí. Nepršelo od dne 4.srpna.

U večer před dnem

svatých mučedníků Kosmy a Damiána

začalo pršet a pršelo až do rána.

Tuť role obživly i loučná travička,

stromové, dobytek, setá obilíčka.

Každý mlejn, jenž prve stál,

začal chutně mlíti,

kdo byl smutný, se smál,

začal radost míti.

Ó náš Hospodine,

tobě děkujeme

a v každé hodině čest,

chválu pějeme.

V těchto dnech (začátkem října) již onano kometa vejše než prve dává se viděti. Její ocas jest o mnoho kratší a barvy bledé, ale vždy svůj běh má od západu k východu. Dne 6.října u večer stála o mnoho vejš než kdy prve a ocas měla delší a nešla k východu, ale k straně půlnoční se dolů snížila.

Zelené osení, pšenice a žita krásně urostaly, takže na nich veřejně dobytek se pásl.

Od 1.listopadu začaly býti zase jasné časy a taky zrána mrazy. Země tuhly a cesty se lepšily a dobytek hovězí všady na žitách se pásl.

Onano kometa aneb ocasatá hvězda vždy se ještě vidět dává a vejš k straně polední vystupuje.

Od častých deštíků pole tak již namokla, že skrze to na ta tak-tak urostlá a krásná žita a pšenice nemohly se vyhánět dobytky, an se hluboké šlépěje dělaly.

Dne 23., 24.listopadu mrazy se začínaly a v noci před sv.Kateřinou sníh zemi poprášil.

Počasí mrazivé a jakž tak jasné. (na začátku prosince)

Dne 23.prosince, též tu noc před ním a po něm prudký velmi vítr od západu vál a mnohé stromy v lesích polámal i stavení rozhazoval; co dříve zmrzlo, zase vše pustilo. Na Štědrý den pršelo.

Mráz, déšť, slunečno a povolně ticho.

Na den svatého Štěpána

i svatého Jana

všech počasů mírnost

zůstávala s náma.

Onano kometa u večer 16.prosince ještě se viděti dala a sice velmi již vysoko k straně polední, an prve bývala (hledíc od nás) nad Lysou a Nymburkem, nyní nad Kouřimem a taky v té vejšce její ocas byl krátký a maličko jasný. Od toho dne, že jasná noc nebyla (ač pak měsíc svítí), až dodnes, 30.prosince, nebylo ji viděti. Zdaliž až dosavad trvá, napsati nemohu.

Dne 30. a 31.prosince jasné a hvězdnaté noci byly, ale tu kometu již více vidět nebylo.

Dne 27.prosince přeci ještě tu kometu bylo vidět.