Popis projektu
Den roku nového jest čistý, oblačný, sněhem obílený, do rána
pak v nočním běhu
byl silný mráz a víc sněhu.
Bože, smiluj se nad námi
a rač dáti požehnání
v tomto roce křesťanům všem,
žehnej též ten vídeňský sněm,
aby se dobře podařil
a mnoho času nemařil.
Od prvního listopadu
koná se v důstojném řádu,
však bez Tvé, Pane, pomoci
nižádný nebudeť moci
co dobrého založiti,
na budoucnost utvrditi.
Ty víš a znáš hroznou bídu
všeho poddaného lidu,
učiniž sám odlehčení
jména tvého k zvelebení,
též církvi tvé potěšení
a slavné zas rozmnožení,
ať satan více nebouří,
pravý věřící nesouží!
Dvacátého ledna oteplilo se a napadlo sněhu.
Měsíc leden měl zimu mírnou, sněhy, mrazy, větry nebyly veliké a tvrdé a taky žádné vlhkosti; sníh trval na polích do 18.února, zvolna bez povodní sešel, pole osychala a 20.února, v pondělí po druhé neděli postní, již tu i tam byla vorba.
Od 20.února vesměs všudy vorba byla, a sice na dolinách, kde jindy až máje měsíce se osívá, letos hned nejprv vorati a síti se mohlo. Do sv.Řehoře, an jindy vorba se začíná, již jest téměř zasito, ano místem i hrachy, čočky a vikve. Počasy byly mírné, až před sv.Řehořem tu noc, a byla též neděle Smrtná, napadlo trochu sněhu; ten do poledního sešel, ale zima zůstala. I v pondělí i v outerý studené větry vály a v středu 15.března kroupy a sníh.
Na den svatého Longina
byl vítr, sníh, trpká zima.
Šestnáctého a sedmnáctého března větrno a neustále pršelo. A osmnáctého téhož, v sobotu před nedělí Květnou, též tak bylo. Vichřice díky Nejvyššímu nic neponičila a nepolámala.
V neděli Květnou a spolu na den sv.Josefa v noci napadlo sněhu, ráno prudký mráz a celej den ostrá zima.
Dne 20.března, v neděli, zase byl silný mráz a led všudy.
Zelený čtvrtek měl dosti jasný čas. Veliký Pátek veliká zima, veliký vítr a z části déšť. Bílá Sobota měla jasný a tichý čas a též deštivo. Na Hod Boží Velikonoční nečas a hřmělo. Na Pondělí Velikonoční studený déšť a nečas. Na úterý bylo mnoho deště a silná vichřice. Středa Velikonoční měla jasný čas. Hod Velikonoční se trefil dne dvacátého šestého března…
Dne 3.dubna, v pondělí Provodní, světili jsme svátek Zvěstování Panně Marii, an byl z Bílé soboty na ten den přenešen, a byl celý den krásný, jasný, teplý a tichý a ten byl toho roku den krásný nejprvnější.
Do prvního dubna již zaseto bylo
a osení zhrubna pěkně vycházelo.
Stromové, jenž v máji jindá kvítávají,
již teď jako v ráji květ svůj vydávají.
Země znáti dává, že více nestůně,
všudy z ní vyvstává list, květ a dost vůně.
Že proti té bídě Pán chce nahražovat,
již to všichni lidé můžou pozorovat.
Ach, račiž, Bože, sám, račiž nadělovat,
když zdejší žádný pán nechce politovat.
Ach, rač jejich tvrdé srdce obměkčiti
a myšlení hrdé zas okřesťanštiti.
Dne 8., 9., 10., 11. a 12.dubna ráno tuhé mrazy a ve dne veliké studené větry trvaly. Stromy ovocné zakvétaly a sucho již veliké začínalo býti. Ječmeny vycházející zežloutly a na zem lehly a mnoho zrna skrze suchotu ještě ze země nevzešlo. Žita a pšenice zelené taky začernaly.
Od 9. do 17.dubna každé ráno byly mrazy a ve dne studené větry a zimy, že sotva na poli začít se mohlo, a přitom sucho. Obzvláštně dne 15., 16. a 17.dubna led byl na 1/2 prstu. Přitom ovocné stromy všelikého druhu velmi hojně a radostně kvetly; Pán Bůh račiž je od zkázy zachovat!
Trvaly ty mrazy a zimy do 28.dubna, 29.téhož přišel studený vítr, 30.téhož, v neděli Křížovou, odpoledne přišel studený deštík a s ním bouřka. Dne 1.máje jen přeci bylo chladno, dne 2.máje trošku teplej a předtím dne 1.toho tu i tam okolo nás hojně pršelo, ale zde jen něco maličko. Dne 3.máje, v středu Křížovou, silný vítr vál, stavení trhal, květ ze stromů srážel a zem vysušoval.
Dne 6.máje v sobotu tu i tam někde víc, někde míň pršelo, ale u Milčic velmi maličko.
13.máje v sobotu, jakož i na Boží hod, též zase v pondělí 15.máje vždy trochu, ale v outerý 16.máje, na den sv.Jana Nepomuckého, hojněji pršelo, buď Pánu Bohu chvála! A tuť ve středu 17.máje začala se síti prosa.
Na stromích ovocných již taky znáti jest, že co dříve kvetlo, všecko, a co později kvetlo, napolovic a třetí díl pomrzlo – a tak jest na ovoci velký úbytek.
Dne 27.máje, v sobotu po Božím těle, byl veliký mráz a ten květ ovocný na stromích, též žitný vzrost a vycházející konopě, lny, prosa, řepky etc. velmi zhubil. Někde i listí stromové připáleno jest.
Dne 10., 12. a 13.Juni krátké, ale hojnější deště zde spadly. Od sv.Víta až do sv.Jana Křtitele takměř každý den pršelo, někdy i v noci, od čehož v polích již bylo mokro, a sena na lukách posekaná, mnohokrát obrácená již začínala hníti.
Nyní dává se viděti, co ty mrazy způsobily, když žita mnoho klasů mají prázdných a mnoho zubovatých. Ovoce, jenž dříve nespadlo, nyní bouchořovatí, že místem málo, místem nic švestek nezůstane. Prosa také zastydla; mnozí zavoravše sili jiná, a těm zase ta přílišná vláha škodí, že žloutnou.
Dne 1. a 2.července z těch tak každodenních dešťů taky již i k nám od Kostelce a Brodu Českého voda přišla a obce i některá pole zatopila. 2.července, v neděli 7. po sv.Duchu a přitom svátek Navštívení Panny Marie, žádný do Sadský a Lhoty do kostela jíti od nás z Milčic nemohl.
Prosa od té přílišné vláhy žloutla, jiné husté obilí lehlo, trávy na lukách posekané a množstvíkrát obrácené shnily, do stojatých trav zase horská kalná voda přišla a je podkalila.
Tak nás všudy Pán Bůh tresce,
že se žádný lepšit nechce.
Dne 12.Juli sice neprší, ale taky jasnost slunečná není.
Taky v tomto létu
na svatou Markétu (13.Juli)
začaly se veřejně žně,
ale málo radosti v ně.
Nebo skrzy ty dlouho trvající mrazy, potom sucho, nyní zas ustavičné vlhkosti a mokro žitných klasů jest mnoho jalových, že žádného zrna nemají. Ječmeny, brzy sité a pomrzlé, mají krátký klas i slámu a spolu též malou sejpku; pšenice zamrklé, ležaté, hrachy, vikve hnijí a prosa hynou a se tratí skrz veliké vláhy. Někde voda v brázdách stojí, protož i vorba jak v ouhořích, tak v strnišťatech bídná jest.
K tomu ještě přibylo bídy,
že nepřišli od hor pracující lidi;
málo práce za den v polích se vzdělalo,
zvlášť když jen na chvíle na ně se běhalo.
Kdo přeci žence měl, musil je živiti,
ale z jejich práce nemoh se těšiti.
I to taky jest zlé, že v takovém mokru
nespraví se pole k budoucímu roku.
Dne 24.Juli, na sv.Kateřinu, počna od Nehvizd přes pole mochovská, kounická, klučovská, hořanská, žherská, škramnická a chotutická až na Radim krupobití přešlo, ale tak ouzce, někde 6, někde 8 honů široce, někde málo, někde všecko zrno, zelí, hrachy, jetele potlouklo a docela zkazilo.
Když já toto dnes 28.července píši, od 4.června až dodnes 15 celých jasných dnů jen bylo, ještě bez tepla.
Po sv.Jakubu časy vlhké, deštivé a pošmourné dosavád nepřestávaly; jestli ne ve dne, tak v noci pršelo. Ó, jak přebídné bylo sklízení obilí a jak mnoho vlhkého obilí lidé do stodol navezli, které těžce se mlátiti bude!
V ten 1.den srpna pršelo, zde sice málo, ale za Ouvalem okolo Koloděj, Běchovic voda stojaté i ležaté obilí zalila. Nato v noci a druhého dne srpna zas pršelo zde.
Na den Proměnění Pána Krista, 6., 7. a 8.srpna pořád takřka ve dne i v noci pršelo; voda všudy v polích stála, od hor valem běžela, struhy, příkopy stačit nemohly. Obce, luka tu okolo Milčic, vše pod vodou bylo, že ani dobytek neměl se kde pásti. V neděli 12. po sv.Duchu, 6.srpna, s tím deštěm taky hromobití a blejskání přišlo…
Dne 9. a 10.srpna přeci jen pořád řídce i hustě pršelo.
Z těch tak velkých a jako každodenních dešťů veliké povodně od 4. a 5.srpna se přivalily, břehy stružní přeplňovaly i trhaly, pole s obilím stojatým i ležatým, luka, obce zatopily. Od 6. do 13.srpna, od 12. do 13.neděle po sv.Duchu, žádný nemohl na polích nic dělati, nejen žíti a vázati, ale ani vorati.
Dne 13.srpna, v neděli 13. po sv.Duchu, též dne 14. a 15., na den Nanebevzetí Panny Marie, vždy přeci jen pršelo. Dovoleno bylo v neděli a svátek vázat a mandele vozit, ale nemohlo se,
až na den svatého Rocha
přivezlo se domů obilí trocha.
Odpoledne jasný byl den,
že v celý žně nebyl jest ten.
Ale pšenice již i nastojatě rostly i hnily, tolikéž ovsy, hrachy, čočky a vikve. Ó, jakých převelikých škod viděti jest a na té letošní malé ourodě ještě skrze to znamenitá újma! Item z nové mouky, cokoliv se peče, vše je sražené a nechce dobře kysati.
Item v nové pšeničné mouce rodí se malé červíčky, jako řka hnidy, jichžto málokdo pozoruje. Všeho druhu mouky nedávají pěkné kypré těsto, ale sráží se vše, co se peče.
Dne 17. a 18. srpna vždy přeci, ale málo pršelo, lidé pšenice vázali a vozili. Někde na vodě plavající hrstě nažaté sbírali. Mandele jen 4 a 5 mohlo se na vůz naložiti, neb na polích jako v marastě hovada i vozy se bořily a v cestách všudy voda stála, tolikéž v brázdách na polích. Na vršitých polích jen mohlo se vorat, ještě velmi těžce a neužitečně, neb taková mokrá vorba i tomuto i budoucímu roku jest škodlivá.
Převeliké a nenahraditelné škody od povodní, tu i tam učiněné, a ourody zemské i mnohé vesnice zkažené psáti pomíjím.
Ve všem lidu bída bídu
stále stíhá a přibejvá;
ještě více hubenice,
když jsou světlé stodolice,
luka, obce zatopené,
pole k setí rozmočené.
K tomu dobytek ovčí na neštovice stůně i hyne, tolikéž dobytek svinský, i ta malá cecavá prasátka, dosti tučná, taky hynou aneb mřou.
Dne 11., 12. a 13.září nepršelo a byly časy slunečné; protož lidé ještě ovsy, vikve, prosa, řepky z polí a otavu z luk chutně klidili.
Okolo svátku sv.Václava ještě lidé klidili prosa, řepky, vikve a votavu, ale u nás mnoho votavy i se senem zatopeno jest, i taky pastviny.
Zase jest nyní na začátku října tak veliké sucho, že se nemůže vorati a pohodlně síti, zasité zrno nemůže vycházeti. Kdo kde seje, má pole samou hrudu.
Od sv.Havla až do 30.října žádný již více nemohl pro suchu na polích pracovat. Zasité zrno nevycházelo, a kde před sv.Václavem zaseto bylo a ze země vyšlo, leželo uvadlé na zemi.
Dne 30.října v pondělí odpoledne začalo pršet maličko, potom u večer hojně až přes 1/2 noci, a tuť každá živá duše, tráva a osení se zaradovalo. A nato 31.téhož byl pěkný, jasný, slunečný čas, a tuť se zavlačovala osení před 3, 4 i 5 nedělemi zasitá, an byla pole samé hrudy a obilí zelené vidět nebylo.
Na den Všech svatých byl pěkný, tichý, ale studený počas. Na den Všech věrných dušiček před dnem začal padat sníh a padal do 11 hodin a zase se tratil.
Po tom dešti a sněhu chutně lidé vorali a vláčeli.
Dne 6.prosince večer napadlo trochu sněhu a dne 7.toho udeřil silný mráz, až okna zamrzla, a celý den zima.
Tvrdá zima, jenž 6.prosince se začala, 14.téhož ulevila a bylo snesitelno; drobet víc sněhu přibylo.
Štědrý den byl letos dvacátého třetího prosince, a sice v sobotu před nedělí 4. adventní. Hod Boží Vánoční celý mokrý a kluzký. Lidé do kostela a domů jdoucí na cestách padali, nebo pomalu mželo a přitom mrzlo.
