Popis projektu
Povídka
Napsáno 1878. Vydáno poprvé v Lumíru 1878, pak ve sv. 52 Sebraných spisů III
Za války se Švédy se otec paní Salomeny, Prostibořský z Prostiboru, pomátl na rozumu z pronásledování, útrap a hrůz, i z výčitek svědomí, že se vzdal své víry. Všechny vojáky považuje za “anděly boží”, trestající a mstící, aby vyhynulo hříšné pokolení.
V tomto poblouznění chce vydat andělům svou dceru i vnuka, o němž jinak věří, že zachrání český lid. Dobrodružný syn prospěcháře Vencelíka z Vrchovišť, Eusebius, přepadne nešťastnou rodinu, kterou zachrání jeho starší bratr Václav – Václav byl otcem vytržen ze studií a poslán do vojska. Václav, který se do Salomeny zamiloval, podstoupí s bratrem souboj, v němž ho zabije.
Povídka je vyvrcholením Jiráskova romantismu, aspoň po stránce psychologické, jež činí tuto povídku z jeho pobělohorských nejzajímavější… Historické pozadí ustupuje tu úplně kresbě duševních stavů, dodávající povídce vnitřní pravdivosti.
(Jaromír Borecký)