BATARAŠKA

Povídka je nazvána podle studánky, která pamatuje pobyt ruského vojska; k místu se sbíhají cestičky smutného sebevraha, opovrhovaného “zbloudilého sirotečka”, který si užene smrt, když jde těžce ohrožené rodině do města pro lékaře a pro tkalcovské dílo, a vypravěče v první osobě, který prožívá první chlapeckou cestu do Němec a stesk po jakési ztracené lásce, jejíž obraz pamatuje a tají Bataraška.

Ruská reminiscence vzdává nepřímý hold Turgeněvovi a těm polohám v ruské literatuře, které akcentovaly v snivém člověku bolavou duši.

(Jaroslava Janáčková)