Popis projektu

Historická povídka

Napsáno 1887. Vydáno poprvé v Za praporem sokolským 1887, poté ve sv. 11 Sebraných spisů I a ve sv. 2 Sebraných spisů II

Ohodnoťte

5/5 (1)

Blažej Chotěřinský, nejvyšší hejtman ve vojsku krále Jiřího, hájí Hodonín proti Uhrům.

Zatímco mu v komoře umírá na těžkou ránu a zimnici starší syn Blažej, marně vyhlíží, zda se již nevrací z Uher mladší syn Zdeněk se svými 30 vozy a skoro 600 muži. Ten by obleženým na nějaký čas pomohl. Sluha ho přivolává do komory – je hůř, ba nejhůř. A z uherského tábora doléhá radostný křik. Přijely tam nějaké houfce.

Před samým polednem vybízí posel krále Matyáše, aby se vzdali.  Zároveň ohlašuje pobití Zdeňkovy družiny a jeho smrt.

Pan Blažej nevěří, podezírá Uhry ze lsti a město nevzdává. Právě se chystá pohřbít syna, když začnou Uhři na město střílet. Ale čím střílejí! Useknutými českými hlavami! Pan Blažej najde mezi nimi i hlavu svého syna Zdeňka, kterou vystřelí nakonec.

Pan Blažej dá vyzvánět k pohřbu a chystá boj.

Noční výpad je hrozný, rozjitřená posádka nedbá, že je v menšině, a strašně řádí. Blažej Chotěřinský, jenž bojuje za tři, utrpí mnoho ran, ale ještě se od pana Vlčka z Čenova, nejvyššího nad vozy, dozví, že se Hodonín již zbavil nepřátel a král Jiří táhne s velkým vojskem na Uhry. Poručí, aby se vyjelo králi naproti, a druhého dne skoná.

Je pohřben do hrobu se svými syny…

Obrázek jen krátký, ale mocně uchvacující otcovskou truchlohrou, plnou velkolepé tragiky. To byly velké války, velké doby, a čeští lidé jim stačili, neboť vyvinovali se v povahy slohu velkolepého.

(Jan Voborský)

Celá črta je ve své stručnosti plna dramatického napětí. Je v celé světové literatuře málo tak monumentálně vytesaných postav tragických otců, hrdinů tuhnoucích ve skálu bolem nad mrtvolami synů.

(Jaromír Borecký)

Surový a mistrně vykreslený příběh plný tragiky a lidskosti, neprávem zapomenutý. Dramatický spád a vnitřní napětí ukazují Jiráska jako mistra povídkového žánru.