DIVOUS

V “Divousovi” sledujeme příběh další z typických místních postav… Je to dívka vyloučená z vesnického kolektivu pro svůj údajný původ od “divé ženy”. V této souvislosti nemůžeme nevzpomenout na “Divou Báru” od B.Němcové, jejíž hlavní hrdinka byla pro svou výjimečnost osočována z téhož. Víra v divoženky vychází z lidového vyprávění, jež si postavy příběhu vyprávějí. Podobně jako Němcová, i Jirásek pojal boj své hrdinky za plnoprávné postavení ve vesnickém společenství s nadhledem a dá se říci i s humorem… Najdeme tu lehkou ironii, výsměch lidským slabostem, jako jsou klevetění, žárlivost, pošetilá zamilovanost stáří, přičemž tento výsměch není zlý. Spíš shovívavý, chápající, laskavý. Je to milé čtení zasazené do magické atmosféry svatojánské noci, a mně se při jeho čtení nutně vtírají aluze na Shakespeara.

(Eva Koudelková)