Popis projektu

Povídka

Napsáno 1894. Vydáno poprvé ve Světozoru 1894-5, poté ve sv. 24 Sebraných spisů I a ve sv. 7 Sebraných spisů II

Ohodnoťte

Zatím bez hlasování.

Zajímavost: Husaři vznikli z vypravování Mikoláše Alše. Aleš tuto historku vypsal Jiráskovi v dlouhém dopise. Příběh Jiráskových Husarů se odehrál podle Alšova vyprávění na dvoře Budech u Mirotic. Mikoláš Aleš vykreslil Jiráskovi nejen husary, ale i budský dvůr, z něhož pocházela Alšova manželka Maryna Alšová a kde měl Aleš svatbu.

Roku 1848 se rozjeli maďarští husaři žijící v Čechách sami o své vůli domů bránit maďarskou svobodu a nezávislost. Sběhli od císařského vojska. V jedné vsi u Písku je chytli a svázané hnali do Klatov.
Starý nájemce Budského dvora se právě o tom dočetl v novinách. Nesnášel Maďary. Když tu se před jeho opuštěným statkem objevily zbytky maďarských husarů… Přijal je k sobě, pohostil je s tím, že plánoval, jak je udá. Statečnost husarů a jejich odhodlání pomoci svým krajanům i za cenu smrti ho však přemohly – se slovy „Ale ještě něco pane poručíku. Tam u vás bojují za svobodu. Tak jste řekl. Přejte ji i jiným, Slovákům, víte? My víme, jak se u vás mají“, jim nakonec pomáhá ke zdárnému útěku…

Husaři vznikli z příležitostného podnětu. Blížily se oslavy tisíciletí maďarského státu a k této příležitosti hledal Alois Jirásek látku, jež by umožnila reflektovat nejednoznačný vztah Čechů k Maďarům ještě před rakousko-uherským vyrovnáním z roku 1867. Poprosil přítele Mikoláše Alše, aby mu vypsal příběh, který kdysi vyprávěl o maďarských husarech na dvoře svého strýce. Aleš vyhověl, vypsal, co věděl, obšírně opsal místo, které znal, poněvadž jeho žena odtamtud pocházela a on se tam ženil.

Příběh z Alšových vzpomínek o tolerantním nájemci statku, který u sebe nechal přenocovat maďarské zběhy na útěku z Čech do vlasti, zpracoval Jirásek tak, že zvýraznil atmosféru roku 1848. Dále rozehrál psychologickou charakteristiku nájemce dvora (k němu přikomponoval postavu svobodné sestry).

Napětí různých existenciálních a ideologických hodnot a hodnocení krátká povídka unese, přesněji řečeno je potřebuje, má-li ze zajímavé příhody vzniknout závažná výpověď o člověku ve společnosti za jisté dějinné chvíle.

(Jaroslava Janáčková)

Umění Jiráskovo v drobné, náladové kresbě skví se i z této črty, stejně jako jeho nesmlouvavý cit národní.

(Jaromír Borecký)

Drobná, ale účinná povídka. Nejlépe ukazuje Jiráskovu životní filozofii – svoboda, tolerance a láska jsou mu nade vše, ať o ně bojuje Čech, Němec, či Maďar… Zapomenutá, avšak skvělá česká povídka.