Popis projektu

Historický román

Napsáno 1876

Ohodnoťte dílo

Zatím bez hlasování.

Myšlenka k románu vzklíčila z mohutného dojmu, který na Jiráska učinila zřícenina hradu Litice.

Děj, začínající Vánocemi roku 1452, se točí kolem milostných pletek ml. Václava Okrúhlického ze Kněnic, vydávajícího se v Praze za měšťanského syna Jana a usilujícího o Korandovu neteř Evu. Jeho otec zatím pro něj žádá litického purkrabí Sudličku z Borovnice o ruku jeho dcery Kateřiny, aby jejím věnem zachránil zubožené finance svého rodu.

Kateřina by si však raději vzala svého bratrance Vavřince Kroměšína z Březovic, syna záhy zesnulé vdovy Aleny, sestry matky Johanky. Ale Vavřinec, který studuje v Praze a má se stát knězem podobojí, zahloubá se do učení Chelčického a odmítne se dát vysvětit, čímž ztratí strýcovu přízeň i lásku hlásného Krajčího, který v jeho dětských letech na něj hodně působil a vštěpoval mu nadšení pro Tábor. Jsou již jen dva věrní Táboři: Koranda a Krajčí.

Do Vavřince se však horoucně zamiluje Eva, která pozná šlechetnost svého záchrance, a přilne k bratrství, byť tím ztrácela i neoblomného strýce Korandu. Vavřinec, který je hlasatelem nové jednoty bratrské, mnoho vytrpí. Zhýralý “kasalický”, Václav, se ho pokusí skolit i dýkou a pak ho vězní na Starém městě. Ale pevná víra a věrná láska vše přetrpí.

Nakonec jsou Eva i Vavřinec šťastní, životem zklamaná Kateřina věnuje sebe i své jmění jednotě bratrské, které zemský správce Jiřík popřeje volný rozvoj na zboží litickém. Sudlička je vystřídán novým purkrabím, oba Okrúhličtí musí kvůli dluhům uprchnout, syn navíc ze strachu před soudem.

Složitá problematika vzniku nového hnutí, nové etapy husitské ideologie, je zde vyznačena v hrubých obrysech, jimž není nesnadno vytknout zjednodušující aktualizaci a anticipaci. Co je nutno však Jiráskovi přiznat, je sama snaha předvést zvolený předěl ve vývoji husitské ideologie jako zápas a boj, který vyvrcholil v Komenském. Rámcovým vyznáním, které je zprvu situováno do návštěvy Litic, v závěru ke Kunvaldu, se k dědicům významného duchovního odkazu přiřadil i sám autor ve snaze dodat mu sugestivnosti a s rizikem nesouhlasu ve vlastním okolí. Imponuje tu snaha zachovat myšlenky vyslovované v debatách, vedených souvěrci i odpůrci, ale také nastiňovat myšlenkové hnutí a postoje i pocity, které zůstávají nevysloveny. Vnitřní monology plné nejistoty, váhání a tlumených citových vznětů prokreslují hlavně ženské postavy. Mladý autor obratně zachází s polopřímou i nevlastní přímou řečí, jimiž svůj obraz dynamizuje. Dokáže se na jednu skutečnost – třeba z koloběhu roku – podívat z několika pohledů.

(Jaroslava Janáčková)

Z romantického tohoto spletiva vystupuje historický obraz náboženské roztříštěnosti doby, vášnivá, hrdá a nezlomná postava až do smrti věrného tábority Korandy, i prvních sloupů bratrských, Rokycany, Řehoře aj., ač spolu často velmi romantickou obrazností k zásahu do děje spojených… Sloh hledí si již více než předtím dodati mnohým výrazem i obratem zdání starožitnosti.

(Jaromír Borecký)

Zatím není k dispozici.