Popis projektu

Povídka

Napsáno 1880

Ohodnoťte

Zatím bez hlasování.

Po lovu přijdou ve vypuštěném rybníce na kostru ženy. To pan Vojtěch Vobětický, když prchal od Bílé hory, přistihl svou ženu při nevěře – milence ubil, ženu zavezl doprostřed rybníka a utopil ji. Poté utekl do ciziny, kde se potuloval jako žebrák.

V den lovu se vrátil, zbědován a s pomatenou hlavou. Jen porybný Lupín a vrátný Vejda ho poznali. Vejda vysvětlí jeho osud desátníkovi, který tu s dragounskou hlídkou, přivolanou z města novým majitelem ze strachu před Švédy, střeží hráz. Dá nenadálého hosta předvést lajtnantovi porybným a jedním vojákem. Šílenec se však vytrhne, jak se jen ke statku přiblíží, a zmizí.

Ráno, ještě za šera, spatří hlídka podezřelou tmavou postavu, která se pohybuje středem vypuštěného rybníka. Po marném volání dragoun vystřelí a trefí prchajícího rovnou do prsou. O kousek dál bělá se z rozvlhlé černé hlíny kostra částečně travinou zarostlá…

Zachmuřený krajinný rámec, temné ovzduší neblahé doby, romantický příběh, to vše je dobře zachyceno a obratně kolem lovu, jehož starodávný způsob i s ním spojené hodování stručně a pěkně vypsány, seskupeno.

(Jaromír Borecký)

Črta sama příliš netají, že jest toliko do dávné minulosti promítnutý příběh, jen asi vlastní invenci za svůj vznik děkující. Aspoň pan Vojtěch Vobětický z Vobětic, přední postava její, nedá se, tuším, vůbec doložiti, také lokalisace jest neurčitá: rybolov u kteréhosi dvorce na nějakém panství blíž Náchoda, a doba jen všeobecně naznačena zmínkou o nebezpečenství hrozícím od Švédů v kraji se potulujících.

(Václav Novotný)