Popis projektu

Povídka

Napsáno 1880. Vydáno poprvé v Osvětě 1880, samostatně 1883, poté ve sv. 3 Sebraných spisů I a ve sv. 21 Sebraných spisů II

Ohodnoťte

Zatím bez hlasování.

Obětovaným je mladý Kumán Alan, který po bitvě u Kressenbrunnu (12.7.1260) upadne se strýcem Aješínem do českého zajetí na tvrz Heřmanice, odkud je odvezen opatovickým mnichem Štěpánem do kláštera, aby smyl hříchy svého padlého otce, chána Alpry.

Ač křesťansky vychován, má po otci v těle divokou krev; po útěku nalezen v lese omráčený bleskem, je dopraven na Červenou horu, kde jako zajatkyně pana Čeňka dlí v laskavém okolí jeho matky a osiřelé dcery vdova po Alprovi Svatava, která teskní po svém ztraceném synovi. Svého muže však nelituje – byla asi před deseti lety při vpádu Kumánů na Moravu knížetem unesena. Popuzován Aješínem k pomstě za otce, páše Alan svévolnosti, až jej pan Čeněk vrátí klášteru. Alan znovu prchne a vrátí se do Čech až za braniborských nepokojů v čele divoké hordy. Chce dobýt Červené hory, ale jeho matka za cenu života hrad za nepřítomnosti svého chotě Čeňka uhájí. Matka mu ještě pomůže k útěku podzemní chodbou, ale divoký Kumán se nezmění: vypálí Heřmanice, odvleče do zajetí Prokopa, syna Ctibora z Heřmanic, a chystá se na Opatovice.

Ctiborovi již na Moravském poli připravil Aješin, podle svědectví zbrojnoše Juraty, hroznou smrt – přivázal jej ke stromu a nechal ho bít, střílet po něm, pak chrastím obložit a zapálit.

Alan dělá v Čechách další ukrutnosti – bojuje proti Braniborce, až narychlo sehnané vojsko Záviše z Falkenštejna osvobodí Opatovice a celý kraj okolo. Nakonec Etelka, uherská krasavice, která dříve pro Alana smrtelně zranila jeho matku při nepodařeném útoku na Červenou horu, se za jeho zradu pomstí a Alana probodne.

Podnětem k práci té byl snad Jiráskovi už za mládí se oku naskýtající pohled na Červenou Horu blízko rodiště. Myšlenka díla se označuje takto: Alana chlapce Bohu obětovali, muž Alan obětoval sebe pomstě. Pravý obraz historický to není; velké děje historické jsou jen stručně naznačeny, vlastní děj se přidržuje osob genrových.

(Jan Voborník)

Bolestně vzrušující obraz ústrků a bídy lidu a celého národa českého, hodný pera Waltera Scotta, jemuž se tu Jirásek blíží ze všech děl nejvíce.

(Jaromír Borecký)

Strhující příběh, napsaný mistrnou rukou, který nenechá čtenáře v klidu od začátku do konce.