Popis projektu
Historický román
Napsáno 1879. Vydáno poprvé v Lumíru 1880, samostatně 1883, dále ve sv. 17 Sebraných spisů I a ve sv. 16 Sebraných spisů II, ilustrované vydání 1934
Román volně navazuje na román “Na dvoře vévodském”.
Mezi hlavními postavami románu se objevuje dcera vévody Kuronského Johanka, jejíž útěk z náchodského zámku po boku chytráckého Arnoldiho patřil mezi kulminační momenty románu “Na dvoře vévodském”. Ji i Arnoldiho poznamenal čas i zklamání, ale ona moc nezmoudřela a on se nestal poctivějším, spíš naopak. Tato dvojice se pohybuje ve světě panských zábav a kratochvílí, které provázejí jednání vídeňského kongresu roku 1815. Stranou tohoto ráje světa, ale ve vztahu k němu, se pohybují lidé několika národností, které služba a snaha poznat svět i vyniknout svedla v hlavním městě rakouské monarchie – český hudebník Kalina, francouzský malíř Chénier a Polák Feliňski s dcerou Zosiou, kteří marně čekali, že Napoleon osvobodí Polsko.
Skupinka lidí z rozličných zemí stojící v popředí příběhového pásma si v kontaktech s panstvem ujasňuje šalebnost ráje světa a hodnoty domova. Feliňski se posléze rozhodne strávit zbytek života v rodném Krakově, malíř Chénier, který se dal zlákat leskem peněz a úspěchů, pronikl do dvorských salonů, ale intrikami Arnoldiho byl odtud vyhnán, hledá východisko ze skličujícího osamocení v návratu do Francie; a padne v bitvě u Waterloo. A tak jenom skromný, nevýbojný, zato houževnatý muzikant Kalina dá před uměleckou drahou přednost údělu varhaníka v rodném městečku po boku Zosii, kterou si získal trpělivou oddaností; končí v přístavu pokojné rodiny a pravidelné služby mezi svými. Vévodkyně Johanka z Acerenza, která kdysi ve Vídni odlákala Zosii Chéniera, při návštěvě na malém českém městě stane v obdivu nad Zosiiným zpěvem i štěstím.
Ráj světa byl prvním Jiráskovým příspěvkem do diskuse o postavení umělce ve světě rozděleném na majetné a chudé a o poslání umělecké tvorby v takto problematizovaném ráji…
Dobovou diskusi z konce sedmdesátých let promítl Jirásek do vážného okamžiku evropských dějin v roce 1815 a tím jí dal obecnější rozměr. Přitom jak vídeňským dějištěm, tak evropským obsazením osob dosáhl jistého nadhledu nad spory, které doma rozdělovaly spisovatele a jejich platformy. Chtěl otázku společenského postavení umělců a jejich tvorby prezentovat řadovému čtenáři, aniž by se sám přiklonil na tu nebo onu stranu.
V postavě Chéniera varoval před ctižádostí umělce včlenit se do kruhů, které vládnou mocí a penězi, protože v nich je pramálo výjimečných znalců a mecenášů umění, zatímco většina má zájem učinit si z umělců kejklíře a šaška, výrobce podívaných a přisluhovače vlastních orgií. Navíc každý nováček je tu vystaven závisti nejrůznějších příživníků a intrikánů, na něž nezkušený nemůže stačit a stane se jejich kořistí. Naopak Kalina nehledá hodnější pány, než jaké měl a poznal Chénier, naopak přítelovo zmarnění a neštěstí ho přiměje obrátit se zády k mocným, k lesku a přitažlivosti jejich světa a těšit se jenom domovem a tím, že svou hudbou ve svátečních chvílích povznáší prostá srdce.
K zásluhám Ráje světa patřilo, že sociálně a politicky naléhavé téma umělce a jeho společenského poslání prezentoval až líbivě sdělným příběhem.
(Jaroslava Janáčková)
Zde však zatím jen víc studie románových zápletek a pokus o velký románový sloh.
(Jan Voborník)
Téměř neznámý Jiráskův román, který si jistě zaslouží čtenářovu pozornost kvůli vypravěčskému mistrovství a ušlechtilým idejím, které do díla vtiskl mladistvě zapálený Jirásek.
Zatím není k dispozici.