Popis projektu

Historický román

Napsáno 1873-1874

Ohodnoťte dílo

Zatím bez hlasování.

První vydání: 1875

Věnováno: Věnováno památce děkana Josefa Regnera, pěstouna a dobrodince lidu okolí hronovského a náchodského

Motto: bez motta

Průměrně stran: 240

Kapitol: 3 knihy – Salva Guardia (10), Skaláci (15) a Bouře (14)

Charakteristika: Historický román

Doba: 18. století

Hlavní témata: Boj, vzpoura, zvůle, hrdinství, pomsta

Zfilmováno: Ne

Zajímavost: Skaláky napsal mladý Jirásek podle vypravování své matky o selském povstání na Náchodsku r. 1775.

Zle bylo na Náchodsku za pruské vojny roku 1763. Vesnice jako vymřelé, ze statků utíkali sedláci – vypudily je odtud hlad a bída, válečná trýzeň. Jen ze statku Skalka neutekli Skaláci, ale statečně všechno snášeli.
Jednou za sněhové vánice hledali na statku přístřeší a pohostinství dva zbloudilí jezdci – mladý kníže Josef Piccolomini, budoucí pán na náchodském panství, a jeho povedený sluha. Ale špatně se za to Skalákům odměnili – surově ztýrali starého dědu i jeho vnuka Jiřího a hrubě se zachovali k jeho tetě. Vtom se jako mstitel objevil hospodář Mikuláš Skalák. Málem by knížete ve vzteku zabil, kdyby se tu náhodou neobjevil dragoun Baltazar Uždan a jeho rány nezachytil. Uždan vyvedl potom jezdce na cestu a pomohl Skalákům k útěku do lesů před panskou zlobou. Za odměnu od knížete si Uždan vyžádal Skalku. Stal se na ní hospodářem a za hospodyni si vzal opuštěnou stařenu se sirotkem Liduškou.
Uplynulo několik let. Sedláci byli dále sužováni hladem, zatímco prostopášnost panstva na zámku přesahovala všechny meze. Skaláci, kteří se celou dobu ukrývali v lesním doupěti, kuli pomstu. K té došlo, když se konala velká slavnost nastolení mladého knížete Josefa. Mikuláš Skalák vnikl do slavnostního průvodu, aby zabil původce svého neštěstí i zkázy rodiny. Byl však zadržen, spoután, odvezen k soudu a odsouzen k smrti.
Nešťastného otce se chystá pomstít jeho syn Jiřík. Chodí s cimbálem po kraji a vydává se za blázna –písněmi podněcuje robotníky proti vrchnosti a připravuje selské povstání. Útlak poddaných dostupuje v té době vrcholu. Sedláci proto vyšlou deputaci do Vídně ke dvoru, ale místo ulehčení se jim dostává doma výprasku.
Císař Josef II. sice radil císařovně matce, aby robotu zrušila, ale mocná šlechta tomu zabránila. Sedláci, obalamuceni zprávou, že byl vydán patent o zrušení roboty, ale že jej páni zadržují, se snaží vynutit zrušení roboty zbraní. Propuká povstání, jehož se účastní Jiřík i Uždan. Nenávist k pánům se rozpoutává. Piccolomini se dostane do rukou vzbouřených sedláků a Skaláci mohou na něm vykonat svou pomstu, ale velkomyslně jej propouštějí, aniž by mu ublížili.
Přivolané vojsko brzy vzpouru potlačilo a sedláky pochytalo. Stihly je kruté tresty a robota se zhoršila. Jiří s Liduškou a Uždanem prchají povozem přes hranice. Při jejich pronásledování však kulka zasáhne Uždana a usmrtí. Jiří se s Liduškou dostane šťastně za hranice. Domů se vrací až po letech, kdy bylo v Čechách zrušeno nevolnictví.

Celé dvě první části Skaláků sledují, jak se pěst nevolníků na panství náchodském zatínala a jak se poznenáhlu zvedala k odvetě proti pánům. Předáci selského povstání se jen poznenáhlu objevují na scéně. Nositeli děje jsou na straně lidu postavy, které neměly historické modely, postavy fiktivní – jedině s nimi mohl spisovatel naložit po svém a učinit je osou románového děje, který sleduje vznik i vyústění selské bouře, ale s pohybem této historické události se nekryje.
Jednotící postavou se stal bláznivý cimbalista Jiřík Skalák, a to hned v několika ohledech. Vystupuje v prvních epizodách vyprávění i v závěru – pohybuje se po rozlehlém kraji, přenáší tedy zprávy z Policka i Broumovska na Náchodsko a naopak. Je bludným rytířem selského povstání a také jeho bardem a agitátorem. Současně také tmelem románové stavby. Všem jeho bláznivým slovům i Selskému otčenáši dodává zvláštní přesvědčivosti jeho krutá rodová zkušenost. Je to postava úchvatná i sjednotitelská v tom, jak se v ní spojují momenty sociálně historické a obecně lidské.
Alois Jirásek komponoval svůj první historický román na převaze charakterů a prostoru, k němuž patří krajina v jistém čase, tedy včetně sociálního určení a konfliktního postavení lidí a včetně dobových idejí. Svou první vzpouru proti románu dějovému prováděl český začátečník povzbuzen také románem V.Huga Devadesát tři.

(Jaroslava Janáčková)

Skaláci jsou naplnění plnokrevným, dobrodružným příběhem, který dokáže díky vypravěčskému umění Aloise Jiráska chytnout a už nepustit. Román se čte velmi dobře, skoro jedním dechem, je plný napětí a dramatického spádu. Oproti vrcholným Jiráskovým dílům nemá tolik spisovatelovy hloubky, literární rafinovanosti a důmyslnosti, avšak i tak náleží k půvabným a stále životným dílům české literatury. Jirásek realisticky a hodnověrně zobrazil, jak vzniklo selské povstání – již v tomto prvním Jiráskově románu je patrné Jiráskovo celoživotní přesvědčení – že každá historická událost/doba má svou lidskou dimenzi a vytváří ji a určují názory a životy konkrétních lidí (názory jednotlivců přebírá většinová společnost, nejdříve jsou tedy individuální postoje a myšlenky, které se pak stávají postoji a myšlenkami všeobecně přijímanými, což pak vede k dějinnému pohybu ve společnosti).

Z románu, který umně napsal Alois Jirásek na samém začátku své kariéry (bylo mu něco přes dvacet let!), je cítit mladistvé zapálení a odhodlání a nesouhlas s jakoukoliv nespravedlností a zvůlí.