UČITELSKÝ

Čistý, upřímný humor dýše ze slastí i strastí “Učitelského”… A kde smích zazní, není posměchem, je to smích nevinně, jako rolničky zvonivý, proteplený citem.

(Jaromír Borecký)

Výborná humoreska.

(Jan Voborník)

Poutavé vypravování své spisovatel protkal místy také zdravým vtipem a humorem; připomínáme zvláště zdařilou scénu o svatbě syna bohatého Huráně, když bylo Václavovi s ostatními trubači sednouti na koně a jeti před mládenci. Jak nemotorně na koně sedal, vlastně lezl, a kterak ho starý Smrček vzadu chytil a do výše nadzdvihnuv do sedla spustil! A ten jeho úbor! … Z osob jednajících hlavní jest ovšem Václav, z jehož činů zvláště vytrvalost a stálost proniká. Chce se státi učitelským, a za tímto cílem spěje s nezlomnou vytrvalostí. První starost nastane o peníze na studie; ty opatří sobě sám šumařením, snášeje všecky útrapy na cestách zmužile a bez reptání. Studia dokončiv místa sobě hledá, s touže stálostí a trpělivostí putuje místo k místu a zakoušeje mnohé nemilé nehody. Nelítostný osud připraví mu dosti hořkých chvil, ale mladý učitelský se neleká, vytrvá. Konečně stane se učitelem a dovrší štěstí své sňatkem s Johankou… Také ve příčině formy jest nám spisovateli vzdáti chválu… Jiráskův obrázek, třebas milý, skýtá milou zábavu čtenářům starším oživuje v nich nejednu vzpomínku na události, jichž mnozí byli současníky; generaci mladší, vychovanou v poměrech zcela jiných, poutavě poučuje o dobách minulých, o osudech celého pokolení, jež před očima jejíma již již vymírá.

(dobová kritika)

Čteme-li Jiráskův obrázek, podávající životopis mládence Kořínka, než se oženil a dostal pořádnou školu, se všemi trampotami i slastmi tehdejšího učitelského života, jsme tu vlastně stále ještě v rokoku.

(Zdeněk Nejedlý)

Povídka z dob již minulých může díky Jiráskovu mistrovskému vypravěčství oslovit i dnešního čtenáře.

Učitelský