Popis projektu
Povídka
Napsáno 1869. Vydáno poprvé ve sborníku Alois Jirásek. Sborník studií a vzpomínek k 70.narozeninám 1921, poté ve sv. 52 Sebraných spisů III
Šlechtický hýsek Jaroslav opustí svedenou dívku Barboru, která kvůli němu nechala upřímného milence Lukáše a utekla od otce na zámek. Zavržena zešílí. Otec Beneš, velebný kmet, vede a sílí ve své víře bratry věrné Písmu; nastane exekuce, odebírání knih, ničení biblí, odvlékání do vězení; dcera přichází do vězení osvobodit otce a bývalého snoubence – nepřijímají však volnost, setrvají s ostatními. Stařec vysílením zemře, odpustiv dceři, která oklamána uprchla ze zámku. Průlomem ve zdi podaří se mladíkovi, který byl teď v žaláři sám, uniknout na svobodu. Setká se se šílenou a v zoufalství prchne na Moravu a zahyne čestně na bojišti za víru. Dívku naleznou po několika letech mrtvou na rodném prahu.
Koncem roku 1915 poslal mi starý přítel dr. Čeněk Dušek zajímavou práci “Z dob utrpení” Aloisa Hronovského. Nebylo žádné pochybnosti, že je to jedna z prvotin Jiráskových. Dr.Dušek mně oznamoval, že tuto práci dostal v době, kdy jako mladý duchovní redigoval “Hlasy ze Siona”. Což mohlo být nejspíše hned r. 1869, kdy Dušek se uvázal v redakci. První historická povídka a právě z doby protireformace! Doba, kdy povídka v Jiráskově hlavě vznikla, shoduje se dobře s náladou jeho v letech, kdy končil hradecké gymnasium. Vypravuje ve svých Pamětech, že v té době začal si všímati zvláštního hnutí v životě evangelíků hronovských i okolních. Otec Jiráskův i strýc Seidl smýšleli snášenlivě o evangelících, student Alois poznával ty, kteří chodili i za hranice do Stroužného mezi evangelíky, a zažil probuzení známých Balcaráků (po zedníku Balcarovi, jenž v kraji založil náboženskou sektu). Balcar založil i na Hronovsku roku 1864 zvláštní sbor své svobodné evangelické církve. Bratři a sestry církve té scházívali se v soukromých domech na modlitby. Roku 1869 dokonce Alois Jirásek poznal o prázdninách – to bylo po sextě – osobně pastora, vlastně vikáře Pavla Jelena, jenž se usadil v nepočetném evangelickém sborečku hronovském. Jiráskovi byl milý právě jako pozdější vikář Šára… Při příležitosti ptal jsem se Mistra Jiráska na tuto práci. Nepamatuje se na ni. Autorství jeho dosvědčuje ostatně rukopis jeho, jenž je nesporný… Když už mluvím o Duškovi… Dušek si velice Jiráska vážil, více než někteří jiní evangeličtí duchovní. Znali se také osobně. Několikrát slyšel jsem na kolínské faře vypravovati, že Jirásek u Dušků poznal (a snad i darem dostal) onu vzácnou knížečku, která hraje jistou roli ve “Skalách”, ony české žalmy s notami a modlitbami, vydané Danielem Strejcem a Janem Litomilem, vytištěné v Haagu 1630.
(Jan Herben)
Jedna z prvních Jiráskových povídek (zřejmě první dochovaná). Jirásek poslal povídku pod jménem Alois Hronovský do časopisu “Hlasy ze Siona”. Práce je to docela začátečnická, její stavba a styl jsou romantické, znalost historických skutečností a podrobností je tu jen školsky povšechná.