Popis projektu

Povídka

Napsáno 1884. Vydáno poprvé v Lumíru 1884, samostatně s Johankou 1886, 1889, poté ve sv. 12 Sebraných spisů I a ve sv. 23 Sebraných spisů II

Ohodnoťte

Zatím bez hlasování.

Zajímavost: V povídce Jirásek využil i vypravování A.V.Šmilovského, svého litomyšlského kolegy z učitelského sboru, o skladateli Bendlovi, když byl hostem starého skladatele Měchury. Šmilovský vypravoval, že za hudebního večera, o kterém hráli také skladby Měchurovy, zasedl pak Bendl ke klavíru a začal improvizovat. Ta improvizace z duše se řinoucí uchvátila oba přítomné staré hudebníky tak, že Klička, také skladatel, seděl jako zdrcen a slzel; starý Měchura přecházel v pozadí pokoje a chytal se za hlavu rozrušen poznáním, cože je vedle toho mladého umělce. Tato epizoda ze Šmilovského vypravování se Jiráska velmi dotkla a zaryla hluboko do paměti.

Do díla se dostal zámek v Chroustovicích, který Jirásek navštívil o prázdninách roku 1883 a který Jiráska velmi zaujal, ovšem ne plným jménem a fotograficky přesně.

Na toulkách po zajímavých místech se dostane vypravěč povídky za svým prastrýcem na starobylé panské sídlo, na kterém spolu se svým prastrýcem, přítelem Benickým i majitelem panství panem Vítem dopomůže k tomu, aby opravdová, upřímná láska nedopadla špatně…

Uplatňuje se tu zase Jiráskova znalost rokoka, v starožitnostech, obrazech, hudbě i zahradnictví, jakož i dobrá znalost místní… Rámcový příběh podán svěže, sice bez ostřejší charakteristiky osob, zato plynně a líbezně.

(Jaromír Borecký)

Dvě tyto novelky jsou pravými perlami. Neoslňují sice bohatostí a leskem rozměrnějších svých sourozenců, ale vábí a poutají mysl naši právě tou jemnou svojí barvitostí, tím něžným třpytem svým; postrádají sice umělé a složité stavby, jež činí práce Jiráskovy výtvory uměleckými, nad něž písemnictvo naše málo má dokonalejších, ale prostá budova jejich ozdobena jest tolikerými podrobnostmi krásnými, že v ničem nezapřou mistra svého. Jak prostinký třeba děj první a přece jak hluboký zanechává v mysli čtenářově dojem… Toť právě znakem mistra, že z látky prosté vytvořiti dokáže dílo ušlechtilé, dokonalé. Zda-li se to Jiráskovi i tentokráte zdařilo, v tom každý čtenář přítomných novelek s námi bude za jedno, a přisvědčí zajisté našemu výroku, že jsou práce tyto pravými perlami beletristické naší literatury.

(dobová kritika)

Roztomilá, nenáročná povídka, svižně napsaná a poutající čtenářovu pozornost od začátku až do konce. Mimojiné typická ukázka Jiráskova – moderně řečeno – “urbexu”, tedy objevování zapomenutých staveb a míst (Jiráskem podaného naprosto mistrovsky a zajímavě!).