Z PAMĚTÍ ČESKÉHO DŮSTOJNÍKA

Studie oživuje sympatickou postavu vlasteneckého důstojníka, plukovníka a spisovatele Jeníka rytíře z Bratřic, jehož dílo “Bohemica” považuje Jirásek za “podivné, zajímavé dílo o mnoha svazcích, velikou míchanici nejrozmanitějších historických zpráv, výpisků z tištěných starých knih a rukopisů, latinských, německých, českých veršovaných skládání, národních písní, vlastních příhod a pamětí (např. úplný text české opery, které se jako chovanec jezuitského konviktu naučil, když ji tam hráli, a kterou ještě jako stařec 86 let uměl celou zpaměti).”

Jeho zápisky z válek, kterých se již jako kadet zúčastnil, byly znovu nalezeny na hradě Buchlově. Podávají množství podrobností o tehdejším vojsku, o válce o dědictví bavorské, proti Turkům, o idyle v Gmundenu, o přátelství lékaře MUDr. Bláhy, o lásce k Nanettě de Bergmann, jejíž siluetu vyškrábanou do skla přenosil přes všechny válečné nesnáze, pak o pokračování této války v Banátu, o posádce v Chebu, o tažení proti Francouzům, za něhož velel setnině českých granátníků, účastnil se bojů v okolí pevnosti Maubeuge a po jejím znovudobytí Francouzi byl raněn v lesní bitvě u Hooghledu v západních Flandrech. Roku 1795 byl jmenován kapitánem.

Po dvou letech dosáhl tříměsíční dovolené, aby se mohl ujmout nově zděděného panství v Střezimíři, nebyla mu však již prodloužena, musel znovu do pole, až dne 4.března podal žádost, aby byl propuštěn z armády. Rozloučil se se svou setninou vlasteneckou řečí, v níž se dovolával Karla IV., Žižky a Prokopa Velikého. Takovým českým a slovanským duchem jsou psány jeho paměti i deník.