Popis projektu
Fejeton
Napsáno 1874. Vydáno poprvé v Pokroku 1874 pod šifrou J.
Zajímavost: Fejeton se zabývá oblastí okolo stolové hory Bor nedaleko Hronova. Vznikl po Jiráskově návštěvě tzv. Českého koutku v bývalém Kladském hrabství.
Alois Jirásek si velmi přál, aby bylo území po první světové válce vráceno do Československa. Bohužel se to nepodařilo. Jak miloval svůj rodný kraj a svou rodnou zem, o tom dostatečně mluví celé jeho dílo. Za mého pobytu na mírové konferenci se v Jiráskově korespondenci stále vrací úzkostná otázka a vroucí přání, aby nám byl vrácen ten český kout Kladska pod Borem a Hejšovinou třebas výměnou za jiný kus německého pohraničního území někde u Aše. Ačkoliv se zdálo, že tato touha bude splněna, nedošlo k tomu k velké jeho žalosti. (vzpomínka Hanuše Jelínka)
Fejeton byl otištěn v deníku “Pokrok” roku 1874 po šifrou J. a představuje pomezní území poblíž Boru, z něhož část patřila k říši sjednoceného Německa.
Jde o jakousi cestopisnou črtu, která představuje v té době nepříliš známé území okolo stolové hory Bor nedaleko Hronova, jejíž vrchol už patřil, jak Jirásek ironicky podotýká, k říši sjednoceného Německa. Tento odevšad viditelný Bor, dominanta kraje, byl odtržen od těch krásných, tam v dáli šerem zahalených, spících krajin našeho království. Je možné se tu ještě česky domluvit, ale němčina číhá na každém kroku a poněmčení je neodvratné. To jsou následky a důsledky válek mezi Pruskem a habsburskou monarchií v polovině 18.století.
(Eva Koudelková)
Povídka vznikla po Jiráskově návštěvě tzv. Českého koutku v bývalém Kladském hrabství, jež bylo až do roku 1742, tedy do konce první slezské války, autonomní součástí Českého království. Tyto vsi původně s českým obyvatelstvem náležely do Čech až do roku 1477, kdy Jindřich starší kníže Minsterberský, syn českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, jako kladský hrabě převedl své panství Homoli do Kladského hrabství. Postupná germanizace těchto obcí začala vlastně již po začlenění do hrabství, jehož obyvatelstvo bylo převážně německé národnosti. Germanizační tendence samozřejmě zesílily po získání Kladska pruským státem, zejména po roce 1785, kdy držitelé novoměstského panství prodali čermenský statek. Na druhé straně došlo k posílení českého živlu právě za slezských válek, kdy do některých vesnic, zejména do Stroužného, se z východočeských panství vystěhovali evangelíci. Germanizace kladských Čechů se prohlubovala, pruský a později (od 1871) německý stát postupně vytlačoval češtinu ze škol a kostelů, začátkem 20.století se dětem zakazovalo ve škole i na veřejnosti mluvit česky. Tyto tendence jsou znatelné i z Jiráskova líčení zážitků z výletu… A.Jirásek také správně vypozoroval, že tito kladští Češi se i přesto, že doma ještě mluví česky, považují za dobré občany Německa, poddané německého císaře. To vše byl důsledek první slezské války a toho, že se později nepodařilo ani tento úzký český pruh území (a tím méně celé Kladsko) připojit k Čechám, resp. k Československu, a to ani po první ani po druhé světové válce.
(Ladislav Hladký – Jaroslav Šůla)