Popis projektu

Povídka

Napsáno 1889. Vydáno poprvé v Lumíru 1889, poté ve sv. 9 Sebraných spisů I, ve sv. 5 Sebraných spisů II a samostatně 1951

Ohodnoťte

Zatím bez hlasování.

Zajímavost: Povídka je odrazem Jiráskových vlastních zkušeností, když byl jako malý chlapec “na handlu” v tehdy německém Broumově. Chlapec v povídce má reálnou předlohu v litomyšlském žáku Fliederovi, který se rozběhl za sychravého dne domů do Oujezda u Litomyšle na velikonoční svátky, tam se rozstonal na zápal plic a zemřel. Sám Jirásek mu byl na pohřbu.

Vašíček Zemanů prožívá klidné prázdniny. Jen pomyšlení na německého agenta Tölga Hanese ruší jeho klid. Týden před sv.Václavem přijde Hanes, že pro Vašíčka nenalezl jiné místo než ve vesnici, ale že to je do školy pěkná procházka. Druhého dne Vašíček statečně odjíždí z domova “na handl”.

Ač první přijetí v německé rodině i na gymnasiu dobře dopadne, nastanou Vašíčkovi těžké časy. Stýská se mu a často pláče. Ve škole se sblíží s P.Bennonem, který mluví i česky a vybízí k učení češtiny. Vašíček se učí, jak nejvíc může, ale moc mu to nejde.

Začíná se upínat k Vánocům – vždyť na ně pojede domů! Nikdo však pro něj nepřijede. Nedostane ani žádnou zprávu. Rozhodne se tedy, že domů dorazí sám. To se mu nakonec skutečně podaří. Všichni jsou překvapeni, vysvětlí se i to, proč pro něj nikdo nepřijel. Náročná cesta v zimě má však své následky. Dostane horečky, blouzní a čtvrtý den umírá…

Jirásek kombinoval prožitky různé provenience, aby osvětlil nějakou podstatnou lidskou situaci, postoj či prožitek, související se sociálním a národnostním rozrůzněním lidí, ale také s bytostným určením člověka – s potřebou domova, matky a rodného hnízda… To, co obě zážitkové sféry spojuje a co vtiskuje vzácnou jednotu povídce Do Němec, je napětí stesku a touhy a hodnota domovského bezpečí, jež ztělesňuje matka.

(Jaroslava Janáčková)

Povídkou vane pravda prožitého. Vzpomínky na broumovské studie. Objektivně rozděleno na světlo a stín. I humor skrápl do toho příběhu nostalgie mládí, stesku po domově v cizím prostředí.

(Jaromír Borecký)

Brilantní, sugestivní povídka, čtivá a prohřátá lidským teplem a životní zkušeností, zapadlý klenot Jiráskova povídkářského umění.