Popis projektu

Nedokončená románová bilogie

Napsáno 1915-1920

Ohodnoťte dílo

Zatím bez hlasování.

První vydání: 1916, 1919, 1920

Věnováno: 1.díl “Augustovi Sedláčkovi z upřímné úcty”, 2.díl bez věnování

Motto: 1.dílu “Nictě orel, nic Řím hrozivý, nic zbraň nedovedla Uhrova. I všemu já vzdor světu žezlo nosil. (Jan Jakub Manlius)” “A mnoho dobrého učinil jest zemi České. (ze starých letopisů)”; 2.díl bez motta

Průměrně stran: 1.díl 450, 2.díl cca 340

Kapitol: 1.díl 47, 2.díl 38

Charakteristika: Historický román

Doba: 15. století

Hlavní témata: Politika, intriky, zrada, vášeň, láska, nenávist, boj, statečnost, víra, svoboda

Zfilmováno: Ne

Zajímavost: Husitský král je románové torzo. Přestože chtěl Jirásek podrobně popsat Jiřího z Poděbrad a jeho vládu, vzhledem ke svému vysokému věku a nemoci mu práce nešla tak, jak by si představoval, a nakonec definitivně dílo opustil a již nedokončil. V románu Jirásek bez příkras vylíčil pronásledování a mučení kazatelů nové víry založené na názorech Petra Chelčického, pozdější jednoty bratrské, husitskou vládou v čele s husitským králem Jiříkem z Poděbrad. Jako opravdovému demokratovi mu vadila – tak jako v předchozích románech na katolické církvi – snaha husitské vlády potlačovat jiné než pravověrné husitské vyznání, tehdy v zemi spolu s katolickou vírou jediné povolené. Podobně jako v dramatu Jan Hus vylíčil Jirásek tlak katolické církve na Husa, aby odvolal, v Husitském králi syrově popsal husity vynucené odvolání zastánců názorů Petra Chelčického.

1.díl

Král Jiří chce upevnit mír smlouvami a sňatky se sousedními vládci: tak provdává dceru Kunhutu za uherského krále Matyáše Korvína. Aby ještě více zabezpečil český stát, uchází se na sněmu v Chebu roku 1461 o německou císařskou korunu. Ale když německá knížata kladla za podmínku zříct se kalicha, Jiří odmítne. Trvá na basilejských kompaktátech a s žádostí o jejich potvrzení vyšle roku 1462 poselstvo do Říma k novému papeži Piu II. (Eneáši Sylviovi).

Papež ale odepře potvrzení kompaktát a jako legáta posílá do Čech zrádného králova prokurátora Fantina del Valle. Legát urazí krále nestoudným nařčením z křivopřísežnictví (že prý neplní slib daný při korunovaci) a je za to vsazen do žaláře. Jiří prohlašuje, že od kalicha neodstoupí.

Právě z přílišného lpění na své korunovační přísaze (že nebude trpět v zemi kacířství) pronásleduje Jiří české bratry, kteří vzešli z posluchačů kázání Mistra Rokycany. Rokycana jim vymůže útulek v Kunvaldě na litickém panství; když byli odtud vypuzeni, uchýlí se do Lhotky na panství pana Rychnovského.

Za pronásledování byli čeští bratři zavíráni a mučeni, také zakladatel nové církve Řehoř, vlastním jménem Krejčí, i student z Loudovy koleje Petr, kterého miluje nevlastní dcera podkomořího Valečovského Noema. Ta si musí vzít pana Rychnovského; pan Rychnovský vymůže Petrovo propuštění. Petr se pak stane učitelem ve Lhotce.

2.díl

Rozhodná a odhodlaná Jiříkova politika začala selhávat; nejprve zažil Jiří velkou srážku s katolickými duchovními, kterým přikázal, aby dodržovali kompaktáta, a kteří se proti němu o to víc zatvrdili, pak válečné tažení do Rakouska na podporu německého císaře. Jiří totiž hledal podporu u císaře Fridricha III., aby císař nebyl proti němu, ale proti papeži. Ale to už byl začátek konce Jiříkovy politiky; postavil se proti měšťanstvu, které ho zvolilo králem a nelibě neslo, že usiloval o náklonnost německého císaře, nejen kvůli národnostní nevraživosti, ale i kvůli obavě, že se Jiří bude muset pro přízeň německého císaře odvrátit od kalicha.

Proti Jiřímu se postavili i Vratislavští v čele s pánem z Vismburka. Když už Jiří nevěděl kudy kam a zjistil, že jeho politika nikam nevedla, dozvěděl se o smrti své milované dcery Kunky, která zemřela při porodu.

Nedopsané dílo končí Jiříkovým pláčem…

V žádném z předchozích velkých románů Jirásek neuplatnil přímé hodnocení. Až zde. Prostředkem je mu skvělá postava Palečka, která Jiráskovi poskytla možnost spojit břitký soud a moudrý nadhled s postavou, která patří dovnitř epické iluze a do představovaného světa, a současně se odtud vymyká, navazujíc maximum kontaktu s pochybovačným a moudře znalým žertováním moderního člověka, který každé autoritě nadřazuje pátravý důvtip a pravdu doprovází vědoucím úsměvem.

Koncept Jiráskova rukopisu dává tušit, že se pozdní autor nechopil náběhů k subjektivaci a psychologizaci, obsažených v Temnu a přítomných v prvním dílu Husitského krále a v některých drobných črtách, a dokonce tuto možnost potlačoval.

(Jaroslava Janáčková)

Postava Palečkova je jedna z nejzajímavějších ukázek Jiráskova umění historického… Jirásek vytvořil figuru rázovitě českou, pravé zosobnění mravního svědomí českého, jehož kritika současných událostí ve formě vtipu, často velmi žehavého, ostře osvětluje situaci: je to glosátor doby, který jako šašek mohl mluvit peprnou pravdu i tam, kde jinak bylo by se muselo mlčet.

(dobová kritika)

Titul vzbudí očekávání kdovíco pohnutého a heroického, a zatím toho není. Je tu mnoho diplomatického jednání a to je svízel pro autora, kterému se někdy zdá, že by už měl vůbec přestat a mlčet.

(Alois Jirásek)

Jiráskův román Husitský král je mimořádné dílo české historické literatury. Přes tradované předsudky, že Jirásek Jiřího z Poděbrad idealizoval, líčí Jirásek Jiřího z Poděbrad jako pragmatického, tvrdého a vlastně nepříliš úspěšného panovníka; má pro něj tvrdou kritiku za brutální potlačování Českých bratří související s předkorunovačním slibem, že bude potlačovat každou víru než podobojí; kritiku projevil vytvořením vynikající komicko-tragické figurky dvorního šaška Palečka, tajného zastánce Českých bratří a glosátora dění (nejen) kolem krále, a vylíčením naprostého krachu Jiříkovy politiky. Jiříkovi neodpustí ani to, že se snaží dohodnout jak s německým císařem, tak s papežem. Přesto dokáže Jirásek Jiřího pochopit a věří, že jeho snaha byla dobře míněná a víra upřímná.

Husitský král je velmi podceňovaný román. Je přitom plný emocí, zákulisní politiky i mimořádného sarkasmu nejen v pojetí šaška Palečka. Navíc se ve vylíčení počátků českobratrského učení nevyhýbá ostré konfrontace mezi zastánci předchozích husitských bojů a jejich odpůrci a samotnými přívrženci podobojí a Husova učení. Bez obalu líčí nelidské pronásledování zastánců nové víry a jejich mučení a násilím vynucované odvolávání bludů (krásná paralela k dramatu Jan Hus, ve kterém katolíci nutili Husa, aby odvolal, zatímco zde husité vynucují odvolání od zastánců jiné než husitské víry). Vylíčení Jiříka z Poděbrad je hluboce lidské a uvěřitelné, román je čtivý a zajímavý. Je pravda, že zřejmě nezaujme ty, kteří jsou zvyklí na vyloženě epické romány, u Jiráska tak četné. Pro ty, co chtějí vidět dál a pochopit tehdejší politickou situaci a co si libují v mimořádně inteligentních textech a názorových střetech, bude Husitský král i přes vyloženě zřejmé hodnotící autorovo stanovisko čtenářskou lahůdkou a důvodem k souhlasu či polemice s autorem.