Popis projektu

Tři povídky

Napsáno 1897

Ohodnoťte dílo

Zatím bez hlasování.

Tři drobné obrázky – v prvním s názvem “Zlatý růženec” se starému sedláku Lafarovi, ztrácejícímu zrak, po kázání cizího kazatele zburcuje svědomí, přesto z lakoty trýzní hladem jak nahluchlou děvečku Důru, tak pasačku, sirotka Zuzu. Lafar našel před lety pod zkáceným dubem u své samoty hrnec dukátů. Vytáhne je z úkrytu, do sedmi dukátů vyvrtá dírku a spojí je šňůrou v růženec. Chce se modlit za vyléčení neduhu, s nímž se dlouho tají. Posléze musí hledat pomoc, leč marně, jen peníze za všelijaké prostředky vyhazuje, až mu řezník z města poradí, že snad jediný Matěj Sosna by pomohl. Lafar se ho bojí, že dobytku čaruje, a pak proto, že jej vždy tvrdě od statku odháněl, když přišel žebrat. Také má strach o svůj růženec. Sosna mu přislíbí pomoc, pokud propustí Zuzu, kterou si chtějí vzít za svou dobří lidé, punčocháři Jírovi ve Veselí. Lafar se podrobí, jde však v noci ukrýt svůj poklad mezi duby. Ráno ho tam najdou mrtvého…
Druhý obrázek “Cop” vypravuje s humorem o tom, jak babička ustřihla dědečkovi cop, když už ho na dveře křídou kreslili a když viděla, jak se šumaři Paďourovi všichni lidé na ulici smějí. Dědeček se odhodlal obětovat svou ozdobu, na kterou byl zvyklý celý svůj život. Cop však nezmizel, ale zůstal zachován na památku.
Třetí obrázek “Zahrada” líčí trápení staré matky, která musela dožít ve městě, ve kterém jí chyběla zahrada, příroda, stromy.

Drobné, lidsky hluboké příběhy, z níž na nás dýchá Jiráskova životní zkušenost. I dnes mohou potěšit a zaujmout svojí jemnou krásou a životní moudrostí.