Popis projektu

Povídka

Napsáno 1887

Ohodnoťte dílo

Zatím bez hlasování.

Příběh se odehrává v roce 1863, kdy mnoho polských povstalců utíkalo do Čech nebo přes Čechy. Je doba Šmerlingova, všude plno četníků.

V městě S. byla ulice zvaná Šalamounská, a to kvůli množství lidových myslitelů, kteří v ní žili. Posledním z těchto mudrců byl mistr Sobota, knihař. Kolem něho se shromáždilo více takových hloubalů – kronikář krejčí Linhart, mlčenlivý kmotr Čermák, mlsný a zvědavý kostelník Mrázek a jiní. Sobotovi žili svým synem Václavem, jehož všemožně ze svých chudých příjmů podporovali na studiích.

Znenadání dostali Sobotovi nepříjemného souseda; do města se přistěhoval jejich strýc, bývalý sudí Záleský z Haliče – přísný, bezohledný soudce, jemuž šlo při výkonu zaměstnání i o život. Sobotka se snažila žít se strýcem v míru a získat jeho přízeň, aby jim pomohl podporovat syna na studiích. Vše by zřejmě dobře dopadlo, kdyby se jedné noci neobjevil u Sobotů polský emigrant – objevil se díky přátelství s mladým Sobotou. Sobotovi se ho ujali, schovali u sebe a chystali jeho tajný útěk.

Díky udavačskému sousedovi Hláskovi, který slídil kolem Sobotových, se o všem dozvěděl přísný sudí. Naštěstí přišel pozdě, tak jako přivolaní četníci… Polák už byl pryč.

Vyšetřování nevedlo k výsledkům – nikdo nic ani nikoho neprozradil. Sudí Záleský odjel s ostudou do Prahy a zůstal už navždy zatvrzelý; syn Sobotových dostudoval a dělal rodičům jenom radost, i když byl z politických důvodů odsouzen do vězení. Naštěstí přišla amnestie. Sobota sice záhy zemřel, ale Sobotka si užila klidného a šťastného stáří.

Čtivá a napínavá povídka s dobře vypointovanými situacemi a přesně vykreslenými postavami. Rozhodně stojí za přečtení.

Vypravování je prosté, jak řeč plyne. Ale v těch figurkách venkovských mudrlantů, v tom skromném, nenáročném životě, přes všechna strádání neopouštějícím vyšší mravní vzněty, lásku k vlasti a svobodě, v té srdečnosti a charakternosti malých lidí je půvab povídky.

(Jaromír Borecký)