Popis projektu

Povídka

Napsáno 1891

Ohodnoťte dílo

Zatím bez hlasování.

Roku 1432 vyjel pan Jan Čapek ze Sán se sirotky do Polska na pomoc proti německým rytířům. Král Vladislav byl spojenec Čechů. Tažení bylo vítězné, pouze Chojnice nedobyli, a tak táhli dál. Zadní voj kryl hejtman Matěj Salava z Lípy na Skalách a jeho soused a přítel Mikuláš z Rokytníka, věrný husita a žižkovec. Syn Jiří se k němu spíše z donucení přidal, ale nepřitáhnul k otci, nýbrž s Hradeckými do Slezska, aby nemusel být s otcem. To poctivého vladyku velmi rozzlobilo.

Vojsko přitáhlo ke Tčevu a dozvědělo se, že jsou ve městě na pomoc Němcům i mořští loupežníci a nějací Češi. Nakonec bylo Tčevo dobyto. Ubohý pan Mikuláš však pozná, že Čechy přivedl Němcům jeho vlastní bratr Jan a syn Jiří. Sám otec hlasuje pro smrt zrádcům, i pro smrt svého syna.

Neprávem opomíjená povídka, o její kvalitě svědčí přirovnání “český Taras Bulba”! Její evidentně úmyslná hutnost korespondující s nelehkým osudem hlavního hrdiny však může některé čtenáře odradit.

Ku přednostem této velmi cenné práce náleží z podrobností názorné vypsání husitského vojenského řadění za pochodu, v ležení a v boji, ale především nálady krajinné – tuchelská lada, západ slunce nad vřesovišti, ohně v noci a pátrání po pronásledovatelích – a úchvatné vylíčení požáru a dobytí Tčeva. Život, kterým prodchnul spisovatel skrovnou zprávu dějepisců, ukazuje na dramatika.

(Jaromír Borecký)