Popis projektu

Povídka

Napsáno 1878

Ohodnoťte dílo

Zatím bez hlasování.

Roku 1778 přitáhl do země pruský král. Vojna se hromadila v Náchodsku. Vůdci byli maršálek Lascy a císař Josef. Válčilo se však pouze obilnicemi a sklepy. Všude bylo plno špehounů. Mezi nimi Václav Pelyněk, vlastně Václav Petrů, kdysi selský syn, pak pruský voják, člověk zkušený a ztrápený dlouhými léty ve vězení.

Rychtář Volšinský měl sestru Kateřinu, kterou Václav miloval, ale protože byl chudý, nesměl si ji vzít – navíc ho rychtář dostal do vojska, aby se ho zbavil. Václav sběhl, byl však i na pruské straně chycen k vojsku a pro novou deserci odsouzen. Přišel o dva prsty na pravé noze, nemohl již po propuštění sloužit jako voják, a protože mluvil česky, použili ho jako zvěda. Jakmile se dostal do své vesnice, pomstil se Václav Volšinskému tím, že mu zapálil statek.

Na útěku se na noc uchýlil na Eliášovu samotu, kde se u Pancířů setkal se svým synem Václavem. Pomohl mu k penězům za dobytou vojenskou zásluhu a k povolení se oženit podle svého přání. Též Václav sám mohl zase ožít jako člověk, odhodit špionství a vrátit se do Čech, kde se konečně dočkal manželství s milovanou Kateřinou.

Přímočarý příběh, který stojí za přečtení.

Do “bramborové vojny” zasadil Jirásek děj čiře novelistický, zapletený, nedosti však prohloubený, jak jindy Jirásek činívá, charakteristikami.

(Jaromír Borecký)