Popis projektu

Historický román

Napsáno 1883

Ohodnoťte dílo

Zatím bez hlasování.

První vydání: 1883

Věnováno: bez věnování

Motto: bez motta

Průměrně stran: 210

Kapitol: 20

Charakteristika: Historický román

Doba: 16. století

Hlavní témata: Boj, peníze, dobrodružství, prohra, čest

Zfilmováno: Ne

Zajímavost: Podnětem k románu zřejmě byla studie A.Rezka z roku 1881 “Ein Beitrag zum Ladnshuter Kriege 1504”. Román se zabývá českou účastí ve válce o dědictví bavorské roku 1504 a líčí potomky husitů jako bojovníky pro peníze a slávu, nikoliv za myšlenku.

Hejtmanská sláva husitů dohasínala, husitští hrdinové vymřeli. Jen z vypravování dědů se jejich vnukové dovídali o slavných činech svých předků. Touha po válečných dobrodružstvích a po bohaté kořisti lákala i je do cizích služeb. Marně tomu bránily zákazy krále Vladislava Jagellonského. Vyšší i nižší šlechta jich však nedbala, v zemi nebyl pořádek ani kázeň.
Také mladý Mikuláš z rodu Jeníků z Mečkova odchází z rodné tvrze Uherska na Chrudimsku do ciziny hledat slávu a zisk. V Bavorsku se dá do služeb falckraběte Ruprechta, který se chystá k boji s císařem Maxmiliánem o bavorské dědictví. Sličná falckraběnka tak okouzlí mladého Mikuláše, že se stane jejím bezděčným sluhou. Kvůli ní se vrací mladý vladyka do Čech, aby tam pro falckraběte najímal vojsko. Proti výslovnému královu zákazu i přes všechno varování moudrého pana Viléma z Pernštejna přemluví k výpravě do ciziny své krajany, které zaslepila naděje na slávu a peníze. A tak tisíce bojovníků s četnými zemany – mezi nimi i Mikulášův otec – na válečných vozech po husitském způsobu přechází hranice do Bavor.
Proti vojně Němců s Němci brojí bavorský kancléř Rohrbek, zastánce vznešené ideje spojeného jednotného Bavorska a tajný spojenec císaře. Jelikož nemůže válce zabránit, otráví falckraběte. Aby nedošlo k demoralizaci vojska, falckraběnka po dohodě s Mikulášem zatají manželovu smrt. Německé vojsko se však o smrti dozví, zatímco Mikuláš českému vojsku ani svému otci z oddanosti k milované falckraběnce záměrně a na základě daného slibu nic nesdělí.
Češi jsou tedy osamoceni. Císařští obklíčí české vojsko na pláních pod Schönberkem ze všech stran, takže je jako v pasti. Tři tisíce Čechů stojí bez děl proti 16 tisícům dobře vyzbrojeným vojákům. I přes hrdinný boj dojde k porážce a vážnému masakru – přes 1,5 tisíce Čechů zahyne. Mikuláš sice raněný přežívá, falckraběnka, která vše prohrála a musí odevzdat svůj majetek, zničena navíc výčitkami svědomí za padlé, umírá. Mikuláš ji pomstí, když zrádného Rohrbeka zabije u jejího úmrtního lože.

Mikuláš se vrací do Čech, znovu však při bitce smrtelně raněn, umírá.

Román V cizích službách se obrací k pohusitskému období českých dějin. Nezní už patosem Jiráskových slavných husitských románů – zobrazuje rozhárané, neurovnané poměry v Čechách za panování slabého krále Vladislava Jagellonského. Vane z něj smutek nad zaniklou slávou husitskou a nad nešťastnou, marně zahynulou výpravou Čechů v Bavorsku.
Jiráska dojímá osud nešťastné výpravy, na niž mnozí čeští zemané všechno obětovali, ale domů je jich vrátila jen hrstka, oklamaná, zrazená a zubožená. Proto je i Jiráskovo vypravování, naplněné malebnými obrazy starých časů i zajímavými podrobnostmi historickými, prodchnuto vroucností a elegií, která obestírá i příběh nešťastného vzplanutí mladého rytíře Mikuláše z Mečkova k bavorské falckraběnce. Ale jeho román přitom vyznívá v jednoznačné odsouzení nesmyslné války.
Román V Cizích službách si svým vroucím pohledem na neznámý úsek našich dějin získal zájem a oblibu čtenářů.

(Františka Havlová)

Narozdíl od literatury a pramenů, které měl Jirásek při psaní románu k dispozici, pojal Jirásek cizí služby nikoliv jako doklad české vojenské zdatnosti, nýbrž jako omyl a vinu jinak třeba velmi hodných a poctivých lidí, kteří si však po skončení husitských válek a vojenských výprav neuměli zvyknout na skromný domov a trpělivou práci spojenou s odříkáním. Jirásek při všem nadhledu vůči žoldnéřské službě nepostupuje jako mentor, ale jako básník. Usiluje ozřejmit její sociálně psychologické pohnutky. Ukazuje, že zemany v tom čase zvláště tísnila konkurence – jednak z měst, jednak od pánů. Šlechtici, měšťané i sedláci vstupovali do vojenské služby s vidinou lehkého života a snadné kořisti i z touhy po dobrodružství.
Při pozvolném rozvíjení má obraz dynamiku a gradaci, rozhodná bitva je napsaná s uměním, které zastiňuje všechny dřívější bitevní scény svého autora.

(Jaroslava Janáčková)

Román Mikulášova srdce je s psychologickou nutností vetkán do historie a s ní nerozlučně se splétá.

(Jaromír Borecký)

V cizích službách je jeden z vrcholných Jiráskových románů. Je poutavý, plný dobrodružství, které tu však není samoúčelné, ale má hluboké historické i psychologické opodstatnění. Jirásek bez jakýchkoliv skrupulí zobrazuje negativní pohnutky válečného boje – boje za majetek a slávu. I z tohoto důvodu končí román tragicky… Nepřestává mě uchvacovat, jak Jirásek píše, aby něco sdělil – ne proto, aby sdělil příběh sám o sobě, ale aby sdělil ideu, myšlenku, poselství.

Jirásek se nebojí ukázat, kam došla česká společnost několik desetiletí po husitských válkách. A není to obraz zrovna příjemný.
Jiráskův román má mladistvý švih i zralost jeho pozdějších děl a čtenářům nabízí sice historický, ale přesto poetický literární zážitek mimořádné intenzity.