Revue č. 5/2021

Jdeme smutným dobám v ústrety, a to proto, že jsme lhostejně a nedosti rozhodně stáli proti manželství. V jednom z dřívějších století žil kdysi kdesi jakýsi zhotovitel stanů, jenž později pod pseudonymem Svatý Pavel dosti proslul, ano i jakési známosti svému jménu získal hlavně tím, že širší veřejnost občas na sebe upozorňoval zaslanými a otevřenými listy, jimiž se obracel tu k Efeským, tu ke Korintským a jiným baráčníkům starověkým.

Ten vůči manželství zaujímal stanovisko ne nepodobné našemu. Velmi šalamounsky mínil, že manželství je sice dobrá instituce, ale kdo toho nechají, že lépe učiní. Takto nerozhodně, bačkorářsky, zachovali jsme se i my vůči manželství a dnes klidíme trpké ovoce svého počínání.

Ale nebylo by spravedlivo, drahý Hanumane, odpírati Tobě, čeho jsme dopřáli všem ostatním a začínat zrovna u Tebe s reformou, na kterou je, upřímně řečeno, trochu pozdě. A tak beru oficiálně na vědomí, že pominuv se na smyslech, chceš vplouti v přístav manželský, vítám jménem řádu vyvolenou Tvého srdce jako nastávající metapolitičku a přeji Vám z celého srdce pro společnou budoucnost vše nejlepší.

Tvým sobášem Metapolitika vstoupí v příbuzenský poměr nejen s “Janem Žižkou” a “F.L.Věkem”, ale i s lantkrabím “Gerem”.

Tento příbuzenský poměr nepovede, Biňovec dá, k žádným zápletkám a rozbrojům, třebaže Metapolitikové jakožto plnokrevní Bodrci jsou přirozenými protichůdci Gerovými. Povážlivější je už, že podle nejnovějších telegramů z bojiště, budeš nyní nucen chodit s “Lucernou”, a to i mimo úřední hodinu pro tento výkon v známé písni naznačenou. Jinak nepochybuji, že v nové rodině se budeš osobně cítiti velmi mile, postaraliť se četní Tvoji nepříznivci a závistníci – mezi nimi zvlášť někteří příslušníci proklatého pokolení ryšavců – kteří na Tebe nasazovali psí hlavu, abys mezi “Psohlavci” nebyl cizincem.

Pokud na nás je, buď ujištěn, že učiníme vše, aby různé Tvé “Filosofské historie” a zápletky se slavnou francouzskou “Krajankou” zůstaly navždy zakryty rouškou tajemství a nikdy nebyly po případě i tendenčně zbarveny a překrouceny reformovány “Na dvoře vévodském”. Co se dálo “Za bouře a klidu” a “Mezi proudy” různých Tvých avantur a flirtů, prohlašuji tímto za státní tajemství metapolitické, jež pod hromem zabití nesmí být prozrazeno.

Naprosté zachování tohoto tajemství je nadto valně usnadněno tím, že jednak nic nevíme, jednak paměť naše posty, modlitbami a nočním bděním je valně zesláblá. Přejeme Ti z celého srdce, abys v své budoucí domácnosti tak odlišné od té, v níž jsi nás druhdy hostíval absinthem, našel “Poklad” nezkaleného štěstí a aby Ti tam vzešel nejkrásnější “Ráj srdce”, jaký si jen dovedeš představit.

Zato očekáváme s plnou důvěrou, že zůstaneš věren naší matce Metapolitice, že nepropůjčíš se nikdy za “Pandurka” proti nám a že Tě nikdy nenalezneme “V cizích službách”.

Sestupuješ do černé jámy manželství, kam na rakev Tvé svobody házíme květy přátelských vzpomínek. Bratře Hanumane, krasavče, šviháku, elegáne, lve metapolitických salonů, odpočívej v pokoji!

Maličko a místo Tebe, jehož svobodu dnes pohřbíváme, zjeví se ten, jejž pozdravíme šíleným vřeskem a jekotem: Hanumane, profesore, šosáku, manželi, otče, buď zdráv!